Hašlerův večer se vydařil

Vážení čtenáři,

knížka ČESKÝ DIALOG 30 už je venku, ale málokdo o ní ví, protože z neznámýách důvodů, možná, že knih vychází hodně... V  některých knihkupectvích je nutno si ji dokonce objednat. Zde ja zase jedna ukázka:

ROK 2002

HAŠLERŮV VEČER SE VYDAŘIL

Mezinárodní český klub uspořádal 9. prosince 2001 komponovaný pořad hudby a slova s názvem Karel Hašler, jak ho neznáme. Spolupořadatelem bylo Hlavní město Praha. Finančně přispělo i Ministerstvo zahraničí ČR, Česko-německý fond budoucnosti, American Friends of Czech Republic. Divadlo U Hasičů v Praze 2, kde se 9. prosince v podvečer pořad konal, bylo beznadějně vyprodané. Není divu, kromě toho, že se nepodcenila propagace (několik rozhlasových stanic, časopisů,  tv Prima, časopis Český dialog, Květy, Reflex, Mladá fronta Dnes, Naše rodina aj. o tom informovaly), to byl vlastně jediný pořad v Praze uspořádaný k výročí význačného skladatele, písničkáře a milovníka Prahy a zaníceného českého vlastence. A jak to probíhalo? Vchod do divadla byl stylově zpestřen staropražskou hudbou v podání flašinetáře pana Štastného. Lidé si hledali svá sedadla, pozvaní VIP hosté byli postupně usazování (ale vždycky dojde k trapasu, pan Jiří Suchý a lidé z Ministerstva zahraničí si neměli kam sednout… Ale jen chvíli, vše se vyřešilo). A pak už to konečně začalo. Moderátor Jiří Hanák s Pavlínou Filipovskou přivítali návštěvníky a uvedli první hudební skupinu ARCHEUS s tím, že jde sice o amatérskou, dosud málo na jevišti zkušenou skupinu, ale že je živoucím důkazem toho, že Hašlerovy písničky zlidověly v tom nejlepším slova smyslu. Tady si je dokonce zpívají desetileté děti. Kolikátá generace...? Špiritus, špiritus zazpívala Libuše Jandová Hašlerovu pěknou rytmickou písničku, která není příliš známá. Pak přišel první host - Gustav Oplustil. Zavzpomínal na natáčení mnoha dílů seriálu i filmů o Karlu Hašlerovi, kterého byl strůjcem.. A přišli na pódium další hosté. Hilda Hojerová-Čiháková a Thomas Hasler, třetí a nejmladší syn Karla Hašlera. Paní Hilda zavzpomínala na dobu, kdy byla jako mladá dívka společně se svými rodiči přítelkyní rodiny Hašlerových. Byli sousedé a přátelé. Mladičká Mathylda (Hilda) velice umělce Karla Hašlera obdivovala. Chodila na představení do Národního divadla, když jí dal lístky, a jednou si s ním dokonce ve „Zlaté kapličce" zahrála. To bylo tak: vyšlapovala si v roce 1938 hrdě v sokolském průvodu a v sokolském kroji a Karel Hašler ji uviděl. Hned ji chtěl v tom sokolském kroji na večerní vlastenecké představení. Když její tatínek dovolil (a přišel s ní jako doprovod), představovala na podiu v sokolském kroji obaleném československou vlajkou Republiku. Paní Hilda dostala na pódiu velikou kytici a velký koláč od firmy Odkolek. Zrovna ten den oslavila své neuvěřitelné 92. narozeniny! Thomas Hasler neměl moc příležitostí promluvit k publiku díky jazykové bariéře. Ale ocenil zpívající děti ze skupiny Archeus a také paní Hildu. „Ty děti a ta starší dáma mne zaujaly nejvíc, až dojaly. Bylo znát, ačkoliv jsem jim nerozuměl, že to co říkají, nebo zpívají, jim jde od srdce." Byl též podarován květinou a koláčem. O přestávce si návštěvníci mohli dosyta užít sponzorovaných hašlerek firmy SFINX, či piva z Krušovic, navštívit zdejší kavárnu či restauraci. Někteří se však shromáždili kolem první řady, kde seděla živá umělecká legenda - Jiří Suchý

Docházelo k milým rozhovorům, podpisování fotek a vzpomínkám. Pak vypukla roztomilá hudební smršt zvaná Šlapeto. Profesiolnální výkon, podložený letitými zkušenostmi a umocněný neutuchající chutí zpívat právě tyto písničky, odlišil první půlku pořadu, která byla spíše publicistická, a dodal celému pořadu ten správný „šmrnc". Šáteček, Když šel pan Johanes za koňskou bránu, Po starých zámeckých schodech, Už to na mne přišlo, Já mám doma gramofon, Čí je Praha? Naše! To jsou známé hašlerovské hity, které zněly z pódia. Ale také písničky s vážnějším podtextem -  například Pětatřicátníci, Dopis ze zákopů či Kampak na nás, bolševici. Loretánské zvonky zpívané hostující Katkou a Vojtou Jandovými braly za srdce a závěrečná Ta naše písnička česká, kterou zazpívaly obě účinkující skupiny za vydatné podpory publika působila jako důstojná hymna k uctění památky jejího tvůrce. Uvádějící a zpívající Pavlína Filipovská nebyla pouhou moderátorkou, ale plnohodnotnou součástí dobře připraveného hodinového programu s dějovou linií poskládanou výběrem písniček i mluveného slova. Však si „Šlapeťáci" dali záležet s přípravou, představení s Pavlínou Filipovskou pečlivě sestavili a nazkoušeli. Nebrali tento večer jen jako „obyčejné" vystoupení, věnovali mu velkou péči