Ledové dámy z Čech páté na světě - 4. díl – Čtvrtfinále a pak domů přes Quebec

HaM květen 2020 Ostatní česky

Na Mistrovství světa v rybníkovém hokeji 2020 se české a slovenské týmy probojovaly do čtvrtfinále. Ovšem Kanaďani jsou letos pevně rozhodnuti pohár do Evropy už nepustit a svoje týmy posílili o bývalé hráče NHL. Nakonec je ohrožují jen loňští vicemistři Frosty Shots ze Slovenska, kteří svým druhým místem obhájili loňskou pozici. Dívčí sestava Prague Ice Ladies obsadila krásnou pátou příčku.

 

Foto: sestava Prague Ice Ladies, vpravo autorka článku (archiv MH)

 

Čtvrtfinále

 

Se čtyřmi výhrami a jednou prohrou jsme postoupily do čtvrtfinále. V něm nás čekají loňské finalistky The Eh Team. „To je v háji, tyhle Kanaďanky přece nemůžeme porazit,“ zoufá si Jana večer ve stanu. Jurky z Frosty Shots namítá: „Jak byste nemohly!“ Jana trvá na svém: „Prostě jsou moc dobré, hokejově úplně jinde.“ Kluci se nás snaží co nejvíc povzbudit: „Holky, ale s tímhle do zápasu jít nemůžete!“

 

Všechny mužské týmy v sobotu hrají od desíti, my sice až o hodinu později, ovšem v kuchyni je narváno. Po snídani si vzájemně popřejeme hodně štěstí a pak už všichni vyrážíme na jezero. Kanaďani se letos nehodlají vzdát vítězství, a tak na středoevropské chlapy, kteří je několikrát za sebou připravili o pohár, posílili své týmy o bývalé hráče NHL.

 

Přiblížila se jedenáctá hodina a s ní náš čas. Jsme nervózní. „Holky, hrajeme zeď, nevyjíždíme, hlavně nám nesmí dát góly. S pukem vyjíždí jen jedna,“ zaznívají pokyny před zápasem.

Ačkoli se zvolené taktiky držíme, soupeřky jsou silnější. „Meggi, proč mi, sakra, nenahraješ, máš je všechny na své straně a já jsem volná. Vždycky mi nahráváš a teď to tam taháš sama do třech,“ vztekám se. Kanaďanky po první polovině zápasu vedou. Realisticky hodnotíme naši situaci: „Takový rozdíl nedotáhneme, pojďme si ten zápas aspoň užít, ať z něj máme radost!“ Dobojovaly jsme souboj naplno se ctí, a i když jsme prohrály, měly jsme z našeho výkonu dobrý pocit.

Konec turnaje pro mě znamenal velkou úlevu, protože mě palce na nohou neskutečně bolely, levý mi dokonce začal černat. Takhle puchýře od bruslí opravdu nevypadají…

 

 

Kanada vystavěla proti Čechům a Slovákům zeď

 

Ve čtvrtfinále skončila i další česká mužstva, my jsme se dokonce na páté příčce umístily nejlépe ze všech. Jen slovenští Frosty Shots z Bratislavy se dostali až do finále. S Janou jsme je šly podpořit, tak jsme mohly ocenit, jaký krásný zápas chlapi odehráli. Dali do boje vše, a i když skončili - stejně jako loni - druzí, svědčí to o jejich kvalitě.

 

Věřím, že nikdo z nás neodjížděl z Plaster Rocku zklamaný, protože rybníkový hokej je, vždycky byl a bude hlavně o lásce ke sportu, zábavě a přátelích. Mistrovství světa na zamrzlém Roulstonu uprostřed kanadské divočiny to dokazuje na tisíc procent! I když se na mistrovství sjíždějí lidé z různých koutů světa, spojuje nás láska k hokeji. A přestože jsme na ledě rivalové, mimo něj jsme přátelé, kterým je jedno, jak kdo vypadá nebo jak mluví. Každý z nás sem totiž přijel se stejným záměrem. Zahrát si na rybníku a vrátit se tak ke kořenům ledního hokeje. K tomu, čím hokej býval, protože ten, který vidíme v dnešní době na obrazovkách, už takový není a nikdy nebude.

 

 

Alou domů – přes Quebeck

 

České a slovenské týmy cestují do Evropy buď přes Montreal (jako my loni), nebo přes Ottawu či již zmíněný Boston. S naší vypůjčenou obrovskou károu teď jedeme jinou trasou, míříme totiž do Quebecu.

„Proč se tak courá, vždyť tu má rychlostní limit 80?“ Předjíždím pomalé červené auto, ale připadá mi, že na těch 80 jedeme nějak rychle. Po chvíli mi to dojde - tachometr totiž ukazuje v mílích, nikoli v kilometrech.

Zhruba po čtyřech hodinách je před námi Lévis v provincii Quebec. Naše cílová destinace je s Lévisem spojena mostem, my ale sjíždíme serpentinami k řece Svatého Vavřince. Jana hlásí: „Holky, to je Quebec City!“ Navigace nás dovedla na trajekt a musím říct, že to stálo za to! Plujeme lodí po řece plné ledových ker, na druhém břehu vidíme sluncem prosvícené zasněžené město, kde vás jako první upoutá obrovský hotel, který vypadá jako zámek z Disneyho pohádek. Projíždíme pak skrze centrum a jsme unešené malými uličkami a světýlky. Quebec City naprosto předčilo všechna moje očekávání.

„Holky, jste už tady?“ Pídí se jeden z bratislavských Blizzards, kteří se stejně jako my vraceli přes Quebec. „Skvěle, tak vyrazíme na Pee-Wee Tournament.“ Plán na večer je tedy jasný, zrovna jsme se trefili do termínu dobře obsazeného mezinárodního hokejového turnaje s názvem Pee-Wee, kterého se účastní kluci a holky ve věku do 13 let z celého světa. A dlužno ještě podotknout také zajímavost, že letošní již 61. ročník tohoto turnaje vyhrál tým Czech Knights z České republiky (viz např. zde ttps://www.idnes.cz/hokej/reprezentace/czech-knights-quebeck-hokej-peewee-turnaj-dominik-petr-david-moravec-petr-jonak.A1803. )

A kdybyste někdy kouzelné město Quebec navštívili, tak nevynechejte ani nedalekou obrovskou (doslova) přírodní atrakci, a to doslova. Z výšky přes 80 metrů tu totiž duní Montmorencyho vodopády, které jsou dokonce o 30 metrů vyšší než ty slavné Niagarské.

„Mně se odsud nechce zpátky,“ stále jsem opakovala a už jsem s tím musela být otravná.

 

 

Kontrola na hranicích

 

Hranici mezi Kanadou a USA jsme přejížděly přes přechod Stanstead - Derby Line. K pramalé spokojenosti mnoha tamějších obyvatel tam hranice prochází přímo městečkem. Po nechvalně proslulé Rue Canusa sice nejedeme, ale dálnici č. 55 taky blokují závory.

Policistovi v budce podáváme ke kontrole naše cestovní doklady. Všechny prolétl, až poslední pas ho zaujal: „Byla jsi v Číně?“ Evík kýve, že ano, tak honem policistovi vysvětlujeme, že to ale bylo loni. Světem už se tou dobou šíří koronavirus, jen zatím nikdo nechce vyslovit ten obávaný název.

Dál pokračujeme po dálnici č. 91, kterou pak opustíme na trase kolem přírodní rezervace White Mountain National Forest s lákavými výhledy na lyžařské ráje. Do Bostonu zbývá pár hodin cesty.

 

 

Všude dobře, domů s omrzlinami

 

Jakkoli nám výlet do Quebecu ještě umocnil zážitky z mistrovství, ruku na srdce - loňský premiérový rok byl prostě lepší.

První účast na World Pond Ice Hockey Championship pro nás znamenala něco úplně nového, vůbec jsme nevěděly, do čeho jdeme, všechno jsme se učily. Neznaly jsme prostředí, nikdo nám nepomáhal s plánováním ani s cestou. Tak silné emoce může jen těžko něco překonat.

Letos také dosti vázla organizace mistrovství, navíc byl extrémní mráz, kdy rtuť teploměru klesala až 30 stupňů pod bod mrazu! Přesto jsme si letošní start opět užily, jak nejvíc jsme mohly. A jako bonus se nám k tomu podařilo dobře propagovat Českou republiku i mimo vymezený prostor zamrzlého rybníku...

 

Po mistrovství se nám dostalo mnoha pochval a gratulací. Určitě jsme nezklamaly tu spoustu báječných lidí, kteří nás podpořili a kteří nám fandili. Ale jak známo, každému se zavděčit nelze, a tak jsme si vyslechly třeba od našeho klubového trenéra spoustu nepěkných narážek na rybníkový hokej a naše dovednosti. To nás ovšem nikterak netrápí, naopak se už těšíme do Plaster Rocku na další ročník mistrovského klání.

 

A modré palce? Záhy jsem se dozvěděla, že se domů vracím s omrzlinami druhého stupně, takže jsem vyrazila do nemocnice. Vzhledem k letošní rekordně teplé zimě mne sestřička na Bulovce nejdřív podezřívala, že si dělám legraci. S omrzlinami se tam opravdu setkávají jen zřídka, takže si paní doktorka povolala zkušenějšího kolegu. Podobně na tom nakonec byla s prsty u nohou i Magda. Rozesmálo nás, že se její lékař zajímal, co mi doktoři na ty moje palce dali.

Přestože se mi do omrzlých palců vrací cit jen pomalu, do kouzelné kanadské zimy bych se v pětici českých hokejistek vrátila pro páté místo klidně hned.

 

Marina Hužvárová, jr.

1. díl - Boston

2. díl - Kára do Plaster Rocku. A na skok i do místní školy.

3. díl - Boje a mráz

 

• World Pond Ice Hockey Championship – Mistrovství světa v rybníkovém hokeji v Plaster Rocku se hraje od roku 2002.
• Češi získali v Kanadě mistrovský titul dvakrát: 2018 – Staré Pušky ze Žďáru nad Sázavou, 2019 - Captains z Náměště nad Oslavou.
• V roce 2019 se ve finále utkali Češi se Slováky - Captains z Náměště nad Oslavou proti bratislavským Frosty Shots (vicemistři 2019, 2020).
• Letos hrálo 94 mužských a 18 ženských týmů.
• Vítězové World Pond Ice Hockey Championship 2020 - muži Doiron Sport Aces (Saint John, NB), ženy The Bras (Grand Falls, NB).

Webové stránky akce http://worldpondhockey.ca/en/home