Karel Václav Rais (4. 1. 1859 - 8. 7. 1926)

-ES- 6 2016 Ostatní česky

 

CESTIČKA K DOMOVU

 

Cestička k domovu

známě se vine -

hezčí je, krásnější

než všecky jiné.

 

Douška a šalvěje

kolem ní voní,

nikde se nechodí

tak jako po ní.

 

A kdybych ve světě

bůhvíkam zašel,

tu cestu k domovu

vždycky bych našel.

 

A kdybych ve světě

smutně se míval,

na téhle cestičce

vždy bych si zpíval.

 

 

VEČER


Za maličkou chvíli

hlavu zlatou schýlí

slunce ke spánku;

ukryje se v lůžku

pěkně pod podušku

z měkkých beránků.

 

Dřímou ptáci malí,

motýl v květ se halí,

tichne všechen luh;

po starosti denní

spěte, unavení –

dobrou noc dej bůh!

 

 

V NOCI

 

Usnula země – tichounce, zticha,

háj tmavý ze sna hluboce dýchá.

 

Měsíček spustil stříbrnou clonu,

kraj celý dříme po denním shonu.

 

Ó, jen ho nechte, ať jen se vysní,

počkejte zrána – to bude písní!

 

 

HVĚZDĚ

 

Hvězdo jasná, třepotavá,

v podvečerní době

mnohá milá dětská hlava

vroucně hledí k tobě.

 

"Vidíš, hvězdo, naši zemi,

zář když hasne denní?

Viď, že nikde mezi všemi

hezčích luhů není?

 

Rozjiskři se na ně dolů,

ať ti zář tvá věstí,

po staletém smutku, bolu,

že k nim vchází štěstí.

 

Štěstí teče vydobyté

věrnou krví naší,

po dlouhé že zimě líté

jasně se k nám snáší.

 

Kéž vždy při něm láska stojí!

My pak, staří mladí,

v její záři buďme svoji,

mějme se tu rádi!"

 

 

-es-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012