Dagmar Štětinová: Červená sedma

Jako soubor zanikla Červená sedma roku 1922, její členové však ve své skladatelské a tvůčí činnosti pokračovali dále. Po celý život rozdávali svá srdce, své nadšení a své umění nesčetným posluchačům.
Zakladatel Dr. Jiří Červený zemřel roku 1962 jako pětasedmdesátiletý.
Písně „sedmáckých skladatelů“ vešly na pódia, na gramofonové desky, do notového materiálu a později i do rozhlasových vln. Jsou melodické a věčně se zelenají touhami mladého člověka po lásce, zestárlého nacházejí u vzpomínek na mladé dny. Není tedy důvodu, aby ležely v archivech a na pultech antikvariátů, pod nánosem prachu za pomnění. Vždyť je v nich stále něco z trvalých hodnot, jsou nevadnoucími nesmrtelkami, které by potěšily povzbudily a osvěžily myšlenky i city člověka každé doby.
Účinkujících hostů měla Červená sedma v Praze na své scéně v Hybernské ulici, kde působila po první světové válce od roku 1918, velmi mnoho. Vystoupili zde Vlasta Burian i Emil Burina, Artur Longen, M. B. Stýblo, Eman Fiala i Jindřich Plachta. Rovněž autorská spolupráce se tehdy značně rozšířila. Doktor Červený skládal své melodie nejen na slova oblíbených textařů, ale i na básně Petra Bezruče, Q. M. Vyskočila, Viktora Dyka, Fráni Šrámka a dalších. Takové písně měly ovšem charakter vážnější a byly určeny pro náročnější obecenstvo ke slavnostnějším příležitostem.
Už názvy písní, jako třeba Ballinga a Červeného Píseň republikánského buržoy, napovídají o pokrokovém a protiválečném zaměření Červeného skupiny.
Většinu členů Červené sedmy přivedly do Prahy studia. Přivedla je sem z venkova, a oni na svůj domov nezapomínali: Dokládá to třebas valčíková píseň Jiřího Červeného Už mně koně vyvádějí, ke které sám složil text i hudbu.
Nebo také Písnička z mládí na slova Eduarda Basse:
Letní noc se rozklenula nade mnou,
Zlato hvězd se tiše třpytí v tmách,
Za městečkem voní vůní tajemnou
Pokosený jetel na lukách…
Jako kmenoví autoři působili v Sedmě kromě Dr. J. Červeného skladatelé František Hvížďálek a Karel Balling. Roku 1913, když Sedma byla na zájezdu v Luhačovicích, se při náhodném setkání seznámili s Eduardem Bassem, který prosil Dr. Červeného, aby jej vzal „za svého“. Bass byl pak velmi platným členem. Tak jako všichni psal texty i skeče, aktovky i humoresky. Překládal také francouzské šansony. S K. Ballingem přivedl na svět půvabnou Malřískou písničku, Nemravnou píseň, Pierot a Kolombina, s Dr. Červeným pak Píseň o udatném hrdinovi, Děvčátko z jedničky, Císařovna Evženie a další.
Za dobu trvání Červené sedmy složili její autoři na dvanáct set písní. Většinu z nich redigoval. R. A. Dvorský a vydalo je pražské nakladatelství Syrinx. Text převedl do češtiny jeden z významných členů Červené sedmy Eduard Bass:
Byl chudák hoch, měl dívku rád,
Ta nechtěla ho ani znát.
Řekla jen: „Srdce matky chci,
Srdce tvé matky pro své psy.“
Šel, zabil matku, srdce vzal,
Srdce jí vyrval, utíkal.
A jak tak běží, upadne,
Srdce mu z ruky vypadne.
Po kamení se kulilo
A slyš, to srdce mluvilo.
To srdce ptá se, vzlykajíc:
„Neublížil sis, chlapče, nic?“
Průvodní obrázek: zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený.
Dagmar Štětinová
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad