Muzeum obuvi v Torontu

"Boty jsou velice osobní artefakt. Prozradí na svého majitele jeho sociální postavení, zvyky, kulturu a vyznání. To je to, co je činí výjimečnými." (Sonja Baťa)
Baťovo muzeum obuvi v kanadském městě Toronto je toho nezvratným důkazem. Při jeho návštěvě se stanete svědkem různorodosti kultur od dob nejstarších po moderní časy, ale také se podíváte do různých světadílů, a to všechno skrze zdánlivě tak prozaickou součást denního života jako je obuv.
Věděli jste například, že první ilustrace zobrazující výrobce sandálů, nalezené v egyptských hrobkách, jsou více než 4000 let staré? Od té doby se nezměnil pouze vzhled obuvi, ale i její účelové funkce se vyvíjely tak, jak se měnil životní styl jejích nositelů. Nejen staletí, nebo dokonce tisíciletí jsou hlavním určujícím prvkem obuvní módy a trendů. Propastný rozdíl je zcela logicky též v podobě a zejména funkčnosti bot v různých částech světa. Pro obyvatele mrazivé Aljašky je nejdůležitější nepropustnost tulení kůže, na Sahaře se zase cení široká podrážka zamezující horkému písku, aby se dostal k chodidlu.
Ochraňovat nohy svého majitele není zdaleka jedinou funkcí obuvi. Už za dávných časů se podle jejího designu a provedení dalo určit k jaké společenské vrstvě člověk patří nebo jaké je jeho postavení. Estetický vzhled byl velice důležitý například ve staré Číně, kde byla nejvíce ceněna co nejmenší dámská nožka. A tak si mladé dámy upínaly svá něžná chodidla do tak malých botiček, že se zdají být na první pohled pouze modelem pro panenky a ani Popelka by nejspíš nepochodila.
V muzeu je ještě jedna zcela zvláštní kategorie bot, a to těch, které byly vyrobeny pro předem určenou příležitost a nezřídka pro konkrétního majitele. Za všechny jmenujme například baletní špičky Veronicy Tennant, zámeckou 'domácí' obuv královny Victorie, pár bot patřící Winstonu Churchilovi, Eltonu Johnovi….nebo třeba koncertní ‚střevíčky' Spice Girls.
O tom všem a ještě o mnohém dalším se můžete dozvědět a příslušné, leckdy i bizarní boty si prohlédnout při návštěvě rozsáhlého muzea v centru Toronta, na rohu ulic Bloor a St.George. K muzeu jezdí městská doprava včetně podzemní dráhy a celodenní vstupné přijde na pouhých 6 kanadských dolarů.
Takže až budete mít cestu do kosmopolitního města na východě Kanady, nezapomeňte navštívit toto majestátní království obuvi, jehož základem se v roce 1979 stala původně soukromá sbírka paní Sonji Baťové.
Muzeum návštěvníkům nabízí zhruba 12 500 exponátů od ponožek až po obuv z celého světa a pokrývá tak 4500 let dlouhou historii obouvání. Návštěvníci si mohou prohlédnout botičky z latinské Ameriky a Japonska, nechybí ani tradiční obuv severoamerických indiánů. Soňa Baťová, která muzeum založila, procestovala kvůli shánění exponátů pro ně celý svět.
Po shlédnutí reportáže v ČT informace o muzeu shromáždila Lada Topinková
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad