Nadčasový umělec

Doktor filozofie, malíř, ilustrátor, žurnalista, scénograf. Mnohými zván konzervativní outsider umělců, který volnou tvorbou kolísá od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus k surrealismu. Zároveň svým avantgardním přístupem k propagační grafice autor moderní, ba vizionářský.

Zdeněk Rykr se narodil roku 1900 v Chotěboři. V sedmi se přestěhoval s rodinou do Kolína, kam byl otec – drážní revident přeložen. Syna s talentem výtvarné umění přímo přitahovalo. Po maturitě na reálném gymnáziu se proto hlásil na AVU, ale přijat nebyl. Studoval tedy dějiny umění a archeologii na pražské filozofické fakultě. Zároveň se věnoval malování jako samouk a zároveň studiu souvislostí kubismu, expresionismu a surrealismu. Na své schopnosti upozornil ilustracemi románu Bidýlko (1925) od E. Vachka. Brzy nato se stal oficiálním scénografem Národního divadla v Praze. Současně se věnoval karikatuře.

Od dvacátých let psal fejetony do satirického časopisu Trh, později redigoval Domov a svět: pro ostré kritiky a protichůdné postoje nebyl oblíben. S generací Devětsilu byl spojován jako osamělý běžec, souputníky nazýván „černé svědomí avantgardy“ či „roztříštěný eklektik“. Oženil se s prozaičkou a publicistkou M. Součkovou. Tvořil obrazy, volnou grafiku s realistickými motivy. Později asambláže a koláže, čímž výrazně předznamenal tvorbu let šedesátých. Ovlivněn surrealismem, inspirován i orientální kaligrafií, čerpal ze zahraničních cest: Německo, Belgie, Řecko, Rhodos. Zkoušel mnohé styly, aby je rychle opustil. Poprvé vystavoval s Tvrdošíjnými jako host, později samostatně. Za svá díla sklidil velký úspěch na pařížském Salónu nezávislých.

Významná byla Rykrova propagační grafika značek firem Baťa, Čedok, Škoda aj., kolínské rafinerie petroleje, Palaba Slaný, německé automobilky Horch. Návrhy obalů, například kávy Kulík. Nejslavnějším je však dodnes obal na čokoládu pro firmu A. Maršner (Orion): roku 1921 zahájila se umělcem spolupráci „První česká akciová společnost na orientálské cukrovinky a čokoládu“. Návrh obalu pro tyčinku Kofila: sedící mouřenín, vychutnávající šálek kávy se užívá stále, stejně tak modrá hvězda Orion a logo. Jimi totiž Z. Rykr předurčil vizuální podobu sladkostí, bonbonů a čokolády fmy Orion-Maršner, která právě proto získala ceny na světových výstavách v Barceloně, Bruselu a Paříži. Sám redigoval časopis Čokoládový svět, podílel se na prezentaci cukrovinek v obchodech.

Důležitou roli v jeho tvorbě hrály časté změny bydliště: z Kolína do Chyše, Prahy, Paříže, na určitou dobu do Španělska. Samotná železnice sehrála v jeho životě úlohu přímo osudovou: narozen na chotěbořském nádraží, určitou dobu žil na kolínském, mnoho času trávil ve vlaku na trase Praha – Kolín a Praha – Paříž. Dle svého manifestačního obrazu malé prázdné nádražní čekárny s názvem Pryč! nazval také svou výstavu z roku 1934. Pravděpodobně pod tlakem nacistické okupace ukončil svůj život dobrovolně r. 1940, a to symbolicky skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem – údajně proto, aby nepadl do rukou gestapa.

Na výstavě „Zdeněk Rykr a továrna na čokoládu“ ve Veletržním paláci - do 28. srpna t. r. nyní Národní galerie v Praze ve spolupráci s firmou Nestlé (nástupcem čokoládovny Orion) představuje dílo umělce v plnohodnotné šíři. V jeho volné tvorbě se soustřeďuje na díla v kontextu českého umění, především v zásadních momentech, které silně ovlivnily vývoj českého umění druhé poloviny 20. století. Kromě uvedených faktů informuje, že se autor výrazně podílel na expozici Lázeňství Československého pavilónu od architekta J. Krejcara na Světové výstavě v Paříži. Poukazuje na přátelství s J. Funkem či s okrajovými surrealisty kolem J. Chalupeckého. Expozice představuje obsáhlý soubor obrazů, soch, kreseb a výtvarných technik, grafických prací a materiálů, dokumentujících podrobně autorův pracovní a soukromý život, kdy navzdory řadě úspěchů bylo za jeho života jeho dílo tvrdě kritizováno. K výstavě proběhla i rodinná vernisáž, spojená s dětským programem. Bohatý doprovodný program obsahuje speciální akce, inspirované umělcovým životem – více informací na webu Czechdesign. Doplněno krásným katalogem.

Výstava umožňuje pochopit aktuální umělecký projev Zdeňka Rykra, považovaný ve své době za příliš experimentální a nesrozumitelný, a tím docenit jeho význam pro umění.

Olga Szymanská