JÍZDA KRÁLŮ

patří ke starobylým lidovým slavnostem.

Před druhou světovou válkou se dodržovala v každé vesnici na Slovácku, v současnosti se traduje jen v obcích Vlčnov, Kunovice, Hluk a Skoronice. Tato slavnost s magickými rituály a praktikami se koná vždy poslední květnovou Svatodušní neděli. V letošním roce ve dnech 27. - 29. května 2016 se Vlčnov (viz foto) zaplnil tisícovkami návštěvníků, kteří si přáli tuto specifickou a ojedinělou slavnost sledovat z bezprostřední blízkosti.

Původ Jízdy králů

Nejednoznačný původ této slavnosti nabízí erudovaným badatelům rozvíjet mnoho tézí a teorií. Jedna skupina vědců spatřuje původ Jízdy králů v královských ceremoniích, druhá zase v pohanských snahách zajistit si bohatou úrodu obcházením a objížděním polí. Všichni se však shodují v názoru, že původ Jízdy králů má zřetelně iniciační charakter, že vznikal z pohanských obřadů a rituálů, které plnily ochrannou funkci. Obřady doprovázely magické praktiky, které zajišťovaly šťastný přechod z chlapeckého věku do období dospívání.

Pověsti a legendy o Jízdě králů Historické reminiscence týkající se Jízdy králů jsou opředeny zajímavými působivými a někdy i věrohodně znějícími pověstmi a legendami. Jedna tvrdí, že Jízda králů představuje hledání krále Svatopluka II., který se v roce 907 po bitvě u Bratislavy beze stopy ztratil. Druhá se přiklání k domněnce, že oslavuje návrat dvanáctiletého krále Václava do Čech ze zajetí Oty Braniborského /1283/. Třetí nejznámější vypráví, že znázorňuje útěk uherského krále Matyáše Korvína z boje, když jeho vojsko bylo po neúspěšném obléhání Uherského Hradiště vojáky Jiřího z Poděbrad nejen odraženo, ale u obce Bílovice rozprášeno/1469/. Aby nebyl zajat, uprchl král Matyáš Korvín do Uherského Brodu, odkud byl tajnou chodbou v přestrojení do dívčích šatů vyveden z města a se svou nejbližší družinou se vrátil do Uher. Protože neměl finanční prostředky, prosila jeho družina vesničany o jídlo. Traduje se, že právě na památku této události se začala Jízda králů pořádat.

Průběh slavnosti

I v současnosti má Jízda králů charakter obřadního průvodu. Slavnost začíná příjezdem královy družiny do domu rodičů krále. Do králova domu přijdou i mladé dívky-družice a všichni- praporečník, pobočníci, vyvolávači, trubači i ministři jsou oblečeni do slavnostních krojů. Jejich koně jsou ozdobeni růžemi, pentlemi, fábory a třásněmi, které navlékají na provazy do řetězů. V čele průvodu jede praporečník, ten Jízdu vede a řídí a jako jediný v průvodu drží na dřevěné tyči prapor. Konec tyče je ozdobena květinami a velkým tureckým šátkem. Za praporečníkem jedou vyvolávači, trubači, ministři, po nich následují výběrčí daní na králův poklad. Výběrčí mají na sedlech pokladny, do kterých vkládají darované peníze. Jako poslední jedou královi pobočníci a s tasenými šavlemi dvě pážata. Pážata i král se od ostatních jezdců liší svým zvláštním oblečením, které je kombinací dívčího a mužského kroje: na levém rameni košile mají růži a na pravém rameni epolety, speciální je pokrývka hlavy, kterou tvoří koruna květů s dlouhými pestrobarevnými stuhami splývajícími až na ramena. Pod sedlem koní mají bílou plachtu pošitou světle modrými květinami. Od časného rána se doma obléká král, který je nejvýznamnější postavou průvodu. Představitel krále musí být panic, proto bývají za krále voleni malí chlapci. Zrovna tak jak kroj dvou pážat, je i jeho kombinací ženského a mužského kroje: horní část tvoří dívčí slavnostní šaty, které mají na ramenou korunky a dvě růže, v pase je král opásán sukní - „fěrtuškem“ a pak následují zvláštní části kroje, kterým říkají „drlí a karbovačka“. Na hlavě má /podobně jako jeho pážata/ maketu královské koruny zhotovenou z květin a dlouhých pestrých stuh, které splývají až na ramena. Koruna svou majestátností splňuje symbol důstojnosti a svrchovanosti. Po celou dobu jízdy drží král v ústech bílou růži, tato symbolika zdůrazňuje nutnost jeho mlčenlivosti, zároveň symbolizuje jeho vznešenost a nevinnost. Takto oblečený král čeká na svou družinu. Když královská družina mlčky přijede ke královu domu, praporečník s ministry žádají královy rodiče o jeho vydání. Otec krále souhlasí, ale od jízdy žádá, aby mu krále v pořádku a bez úhony vrátila. Praporečník a ministři odpovídají: „Slibujeme“. Králův kůň je podle tradice bílý, pod sedlem má bílou plachtu pošitou bílými a žlutými květinami. Po převzetí krále do družiny všichni jedou do kostela na slavnostní mši svatou za krále a jeho družinu. Po mši jede průvod krále z kostela na radnici, kde praporečník žádá starostu o povolení k jízdě. Po starostově svolení se Jízda králů pomalu rozjíždí a ozývá se hlasité: „Hýlom, hýlom, počúvajte, horní, dolní, domácí i přespolní, co vám budu povídati o této svatodušní neděli.“ Trubači troubí a vyvolávači spolu s výběrčími začnou hlasitě vyvolávat své poznámky na starostu, radní a na poměry v obci. Jejich prohlášení se musí každým rokem aktualizovat, proto jsou za vyvolávače voleni výřeční a pohotoví chlapci, kteří jsou schopni originálně a rychle reagovat na každou situaci. Vyvolávači pronášejí jak k obyvatelům obce, tak i k náhodným divákům pochvalné nebo žertovné poznámky, na příklad:

„Hasičom přejeme, aby k ohni nemívali žádné kvalty a budú-li chtět přeca enom hasit, tož ať hasijú žízeň v hospodě u Fialky.“

Příklad další vyvolávky:

„Před týmto domem kvete ruža, tetička majú hodného muža.“

„Na krála, mamičko, dejte penízky, na krála.“

„Máme krála chudobného, ale poctivého.“

„Tady bude bývať asi moja milá, pretože tu majú najlepšího vína.“

„Tady majú pěknú zdravú trnku, tu musijú mať dobrú maměnku.“

Lidé dávají peníze výběrčím, ti je vkládají do pokladen a děkují:

„Na tomto domě sedí holubů párek a my vám děkujem za tento dárek.“

Pážata s tasenými šavlemi jedou vedle krále a pobočníci těsně za nimi. Jízda králů trvá celý den. Teprve v podvečer se král s doprovodem vrací domů a praporečník rodičům krále děkuje za to, že jim krále vydali. Po této ceremonii sesedne král z koně a v doprovodu pážat se přivítá s rodiči. Královi rodiče zvou celou družinu na slavnostní večeři.

Královskou slavnostní večeří Jízda králů nekončí. Pro návštěvníky slavnosti byl připraven i zajímavý doprovodný program. Velice poutavě a jinak byl pojatý slavnostní pořad „Předání vlády krále“, na kterém král z roku 2015 Ondřej Mikulec předal vládu letošnímu králi Šimonu Pešlovi. Návštěvníky potěšily nejen koncerty dechovek, cimbálovek, folklorních tanečních i pěveckých souborů, ale i jarmark řemesel, na kterém mohli pozorovat výrobu růží na výzdobu koní, vyšívání vlčnovského kroje, kování koní, pletení košů z proutí i práci na hrnčířském kruhu. Návštěvníci měli příležitost vnímat Jízdu králů i jiným způsobem. Měli možnost prohlédnout si sérii fotografií Jiřího Kolbaby, který svým objektivem zachytil každou malou chvíli této velké slavnosti. Stálá expozice vlčnovských krojů a jejich nádherné výšivky všechny přesvědčila o tom, že i ta nejněžnější krása se může lidskou dovedností zhmotnit.

Jízda králů v umění

Průběh ceremonie Jízdy králů svou originalitou a atmosférou ohromila impresionistického umělce Jožu Uprku, který byl tradovanou lidovou slavností tak fascinován, že svůj obdiv vyjádřil v obraze „Jízda králů“. Říká se, že Joža Uprk obraz s přestávkami tvořil pět let, dokončil ho teprve v roce 1897, obraz má totiž přes tři metry a na výšku dva. V současné době Jožu Uprku vnímáme nejen jako umělce, ale i dokumentaristu, který svými obrazy zachytil všední život obyčejných lidí na Slovácku. Byl fascinován jejich lidovými kroji i zvyky a frustrován jejich zánikem. Celé jeho dílo podává barvitý obraz o původní lidové kultuře na Slovácku. Zdejší nádherné kroje zapůjčili obyvatele Vlčnova v roce 1935 do české filmové adaptace divadelní hry bratří Mrštíků Maryša. Film Maryša byl v roce 1936 uveden na festivalu v Benátkách a získal několik ocenění. V roce 1967 úryvek tradiční Jízdy králů můžeme sledovat ve filmu Hra na krále. Vynikající adaptace vynikajícího románu Milana Kundery Žert režíroval pod stejnojmenným názvem Jaromil Jireš. Některé části filmu byly natočeny ve Vlčnově v roce 1968 a zachycovaly nejzajímavější okamžiky Jízdy králů. Film byl málo promítaný a dlouho „trezorovaný“.

O unikátnosti Jízdy králů svědčí skutečnost, že byla v roce 2011 zapsána na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Garantem zpracování údajů o jeho průběhu je Národní ústav lidové kultury ve Strážnici.

Mgr. Helena Kresová