Praha Husova a husitská

Výstava k letošnímu výročí Jana Husa na základě nových vědeckých poznatků dokazuje, že jeho celoživotním působištěm byla Praha a zdejší univerzita. Představuje pražské působení Mistra Jana a následný vliv jeho učení. Vše obsahuje i krásná publikace k výstavě.

Pražská města, od roku 1400 rezidence panovníků Svaté říše Římské, se stala místem zrodu i ideovým a politickým centrem husitského hnutí. Poté byla více než 200 let střediskem české reformace i místem přetrvávání stop husovské a husitské tradice v době protireformační. A taktéž ohniskem obnovy a nového vzestupu této tradice v 19. a 20. století.

Jan Hus (1371 - 1415) patřil k osobnostem, majícím trvalé místo v českých a evropských dějinách. Právě jeho smrt v Kostnici jako jedna z nejvýznamnějších událostí našich dějin vyvolala hnutí. Hnutí, jímž České království vystoupilo do popředí Evropy následnou husitskou revolucí a první úspěšnou evropskou reformací, násilně potlačenou po roce 1620.

Skvosty výstavy

Ze čtyř set exponátů spatříme například knihu modliteb "Hodinky Václava IV." - určenou k recitaci modliteb ve stanovené denní hodiny. Dále knihu zapůjčenou z Oxfordu z McLibrary z Pembroke College - s částí textu skrývajícího dvojí verzi čtení: slova psána v textu modře vytvářející dohromady kratší modlitby. Z Univerzity Library z Edinburgu je zde „Stížného textu české a moravské šlechty kostnickému koncilu ze dne 2. září 1415“ s protestem proti Husovu odsouzení a upálení. Skvostný Opis čtyř filozofických spisů Johna Wyclifa, vyhotovený přímo Janem Husem i s připojenými českými glosami a Husovým autografem - z Kunglinga Biblioteket ze Stockholmu. Také "Chronik des Konzils zu Konstanz"- pražský rukopis Gebharda Dachera s německým textem z Národní knihovny v Praze (půjčený pouze pro prvních čtrnáct dnů).

Idea výstavy

Učení Jana Husa, základní principy osobního úsilí o nápravu církve i společnosti, mravní rozměr kazatelské činnosti a vystoupení na církevním koncilu v Kostnici ve jménu Boží pravdy - vše vzbuzuje i po staletích úctu a obdiv. Návraty k Husovi a dobově podmíněné formulace jeho ideového odkazu můžeme v expozici vysledovat od doby osvícení a českého národního obrození přes epochu první Československé republiky až po snahu komunismu si husovskou i husitskou tradici přisvojit. Avšak doba především 21. století přináší nové hodnocení o působení a o myšlenkovém světě Mistra Jana. A stejně tak i nové pohledy na další osudy a dějinný význam jeho učení. S ideou, že dnešní společnost Jan Hus nerozděluje, ale spojuje: pozitivně se k němu velká část české a též evropské veřejnosti hlásí, a to bez ohledu náboženského vyznání, sociálního zařazení, politické příslušnosti.

Obrázek: kachel s vyobrazení Jana Husa, polovina 16. stol., Muzeum hlavního města Prahy

Praha Husova a husitská - Clam-Gallasův palác v Praze-do 24. ledna 2016.

V Muzeu hlavního města Prahy navštivte zároveň dlouhodobou výstavu Hroby barbarů-Svět živých a mrtvých doby stěhování národů-do 14. února 2016.

O. Szymanská

dle tisk. materiálu