Nasypejte ptáčkům zrní, ať nezhynou hladem v trní

V letošním tropickém létě jsem vyzýval naše milé čtenáře Českého dialogu, aby nezapomínali na to, že i ptáčci (a drobná zvířata, jako ježci či veverky) potřebují v tropických dnech vodu a často nemají kde se napít či osvěžit. A že každý zachráněný ptačí živůtek stojí za to, protože - a budu se opakovat - populace ptactva se poslední tři desetiletí radikálně snižuje nejen u nás, ale na celém světě, často vinou lidí (ať už jde o ničení jejich biotopů či přímo vraždění migrujících ptáků třeba na Korsice či Maltě, desítky ptáků také stále hynou na drátech elektrických vedení a tak bych mohl pokračovat). Takže zatímco v létě jsme mohli našim opeřeným přátelům pomoci budováním pítek a brouzdališť,  v zimě jim naopak zase pomůžeme přikrmováním. Dnes, v moderní době, lze všechny podrobné informace nalézt na internetu (do vyhledávače stačí zadat např. "krmení ptactva v zimě" atp.), ale existuje i literatura, např. knížka Ptáci na krmítku.Já pro milovníky ptactva i laiky, kteří o jejich ochranu mají zájem, přidám jen pár dobrých základních rad:

1) Ptáčky můžeme začít přikrmovat již začátkem listopadu (a samozřejmě během zimy, zvlášť pokud je mráz a hodně sněhu), a to až do jara, kdy začne vylézat první hmyz

2) Ptáky zásadně nekrmíme zbytky z kuchyně! Nedoporučuje se ani pečivo (rohlíky, chleba), které může v jejich žaludcích nabobtnat

3) Většinu opeřenců potěší slunečnicová, řepková či lněná semínka, ale také pohanka, proso či mák

4.  Nikdy nekrmíme smaženým či kořeněným jídlem ani starými ořechy (mohou být žluklé)

5) Do krmítka nedáváme misku s vodou (ta by v zimě zamrzla). Krmítko by mělo být dostatečně prostorné, kryté a umístěné tak, aby nebylo v dosahu predátorů (divoké kočky, lasičky, kuny), nejlépe na stromě, pokud máte zahradu...

6) Co se krmítek týká, ti šikovnější si je mohou zhotovit sami, (návody opět najdeme na netu), ale lze je zakoupit ve většině zverimexů, stejně      jako speciální krmné směsi, slunečnice či lojové koule.

Na závěr mého "ptačího příspěvku" tradičně připojuji báseň, která se k dnešnímu tématu náramně hodí, a kterou napsal již v minulém (možná i předminulém!) století Karel Václav Rais (1859 - 1926).

Zimní snídaně

Pod sněhem je strom i došky,

závěje jsou na dvorku,

je to bída pro ubožky,

vrabčáka a sýkorku,

pro pěnkavu, pro strnádka,

pro každého, řekněm' zkrátka,

zpěváčka i švitorku.

Naříkáš, jak zebou nohy,

zrníčka že zavál sníh?

Neplač, ptáčku přeubohý,

pomoc už je ve dveřích:

Tonča s Lidkou, hospodyně,

snídani vám nesou v klíně

do zobáčků hladových.

Koště honem závěj mete:

"Sem pojď, chásko maličká;

tady máte, co jen chcete,

jádra, drobty, zrníčka;

pro zpěvavé kamarády

zchystáme vždy něco rády,

přidá také matička!"

Miroslav Seifert