Cesta z války

Výstavu fotografií „Cesta z války“ z návratu československých legionářů do vlasti představí pražský palác YMCA
Odvaha, čest i pomoc druhým. Takové ideály byly vlastní statečným československým legionářům. Jejich návrat do vlasti z ruských bojišť v roce 1919 nyní připomene výstava fotografií v pasáži pražského paláce YMCA. Právě YMCA, největší a nejstarší mládežnická organizace na světě, slaví letos už 25 let od obnovení své činnosti u nás. A byli to právě obětaví členové YMCA, kteří vyčerpané vojáky během jejich cesty domů podporovali a doprovázeli. Jejich společné putování přes Asii i Ameriku zachytil tehdy svým fotoobjektivem legionář Václav Balcar, jehož vnuk Vladimír Balcar výstavu nyní spolu s palácem YMCA uspořádal. Výstava „Cesta z války“ představí asi padesát unikátních snímků, z nichž některé uvidí veřejnost úplně poprvé. Otevřena bude od 12. května a potrvá až do 15. července. Vstup pro veřejnost je volný, pasáž bude přístupná denně od 8 do 20 hodin.
„Výstava zahrnuje nejzajímavější fotografie, které můj dědeček nafotil při svém návratu z první světové války. Byl v prvním transportu a díky negativům, které pečlivě popsal a zachoval, tak máme zdokumentovanou celou cestu československých legionářů kolem světa, která vedla z Vladivostoku, přes Tichý oceán, Ameriku a Evropu až do Prahy,“ říká fotografův vnuk a autor výstavy Vladimír Balcar.
„Jedinečné dokumenty slavné kapitoly našich dějin a málo známá práce YMCA mezi legionáři jsou hlavními důvody, proč jsme se rozhodli výstavu ukázat veřejnosti,“ uvádí ředitelka paláce YMCA Petra Otřísalová. Podle ní tato organizace vždy přitahovala a zároveň formovala lidi, kteří usilovali o harmonický rozvoj člověka - jeho ducha, duše a těla. „Právě toto zásadní propojení symbolizuje i červený rovnostranný trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku. A tomu také dodnes odpovídají naše aktivity,“ dodává Petra Otřísalová, která dnes dohlíží mimo jiné na to, aby všechny výnosy z paláce sídlícího na prestižní adrese v Praze Na Poříčí směřovaly tam, kam mají: na podporu práce s dětmi a mládeží nebo na opravu a údržbu spravovaných objektů.
Pod křídly Tonyho Číže, „amerického strýčka“
Přepravu legionářů do vlasti zajišťovala americká sekce YMCA, které se jinak starala především o válečné invalidy. „Na fotografiích, které teď vystavujeme vůbec poprvé, je i jeden z jejích významných členů – americký strýček Číž, jak ho nazývali sami legionáři. Profesor gymnastiky a atletiky, Američan s českými, respektive chodskými kořeny, byl tehdy hlavním sekretářem YMCA. Spolu s ním obětavě pomáhala legionářům také jeho manželka, která je učila anglicky,“ říká Vladimír Balcar. „Pro legionáře byl Anthony Chez Číž ztělesněním konkrétní pomoci a záchrany, ale i zdrojem porozumění, energie a dobré nálady, kterou po těžkých bojích tolik potřebovali,“ dodává Balcar.
Palác YMCA: historie věčně živá
Palác YMCA v centru Prahy, v němž se výstava fotografií uskuteční, zůstává i dnes místem sportu. Budova postavená ve stylu moderního klasicismu si stále zachovala mnoho ze svých svoje architektonických unikátů. Kromě plaveckého bazénu se v ní nachází tělocvična s jedinečnou běžeckou dráhou s klopenými zatáčkami. Působí tu také anglicko-česká mateřská školka a pro veřejnost je zde otevřena restaurace s jedinečnými vysouvacími okny. Na dobré adrese si také rády pronajímají kanceláře různé firmy a organizace.
Kromě českého a evropského ústředí sídlí v paláci i pražská organizace YMCA. Ta se v duchu své křesťanské tradice zaměřuje na sociální a volnočasové programy pro děti, mládež i celé rodiny. Organizuje nejrůznější sportovní akce, amatérské hudební a divadelní aktivity, provozuje mateřská centra a pořádá také oblíbené letní tábory. Mezi ně patří například i letní Masarykův tábor v Soběšíně u Sázavy, který vznikl už v roce 1921.
Víte, že…?
Budova paláce YMCA, dílo významného pražského architekta Eduarda Hniličky, jednoho z tvůrců prvorepublikové Prahy, byla slavnostně otevřena 28. dubna 1928. Šestipatrový palác je dnes součástí pražské památkové rezervace.
V paláci najdete i jeden nejstarších výtahů - páternosterů v Praze, který slouží veřejnosti už 87 let.
Po několika letech fungování v rámci Československých legií se u nás YMCA od roku 1921 masově rozšířila především díky vydatné pomoci z USA. Organizaci podpořila ale i elita národa, mimo jiné T. G. Masaryk a Ing. Václav Havel. Po únoru 1948 palác přešel pod křídla Československého svazu tělesné výchovy. YMCA tu svou činnost znovu obnovila až v roce 1990.
YMCA dala světu košíkovou! Hru vymyslel v roce 1891 Dr. James Naismith, učitel na sportovní škole YMCA ve Springfieldu ve státě Massachusetts. Během následujících sta let se basketbal stal jednou z nejoblíbenějších míčových her na světě. Hrál se pochopitelně i v pražském paláci YMCA: moderní hřiště bylo vybudováno na střeše.
Organizace YMCA (Young Men´s Christian Association) byla založena už v roce 1844 v Anglii, aby pomáhala mladým lidem ztraceným v rychle se industrializujících a odlidšťujících městech Anglie – jde o vůbec nejstarší, největší a nerozšířenější mládežnickou organizaci na světě.
V současné době YMCA působí ve 124 zemích světa a má přes 58 milionu členů.
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad