Knihy kupovati...

Eva Střížovská 12 2014 Knihy česky

Knihy kupovati...

Jiří Trávníček, Zdeněk Šimeček, edice Historie

Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechno se až do současnosti na jeho poli událo? Jak se utvářel, jakými změnami prošel, jaké byly jeho vrcholy a pády? To vše zodpoví dějiny knižního trhu zasazené do kontextu kulturních, ale také obecných dějin v českých zemích. Prostor dostává i kontext německý, židovský a slovenský. Dozvíte se, jak fungovaly jednotlivé segmenty trhu. Získáte informace o jeho čelných institucích, jako jsou nakladatelství, knihkupectví, tiskárny (a místy rovněž knihovny), i o jeho významných osobnostech. Poslední titul stejného ražení u nás vyšel v roce 1927.

Krátká informace ze záložky. Kniha je objemná – 500 stran a velmi zajímavá, alespoň pro mne a pro další lidi čtením zaujaté.

Na titulu vidíte frontu zájemců o nové knížky. Pamatujete? Bylo to vždy ve čtvrtek, kdy plánované hospodářství tento den určilo za den, kdy smějí vyjít nové knihy. Lidé se stavěli do fronty, aby dostali alespoň něco z toho, co nebylo komunisty určeno k vydání, co se povedlo vydat jaksi mimo – např. detektivku, něco z klasiky francouzské, anglické či ruské. Ale bylo toho málo a byly to většinou „podpultovky“. Proto ty fronty. Na komunistické knihy fronty nebyly.

Mám z toho legrační zážitek. Bylo to někdy asi v roce 1979 nebo 1980. Byla jsem jako redaktorka časopisu Melodie doporučena být  průvodkyní anglické dixielandové zpěvačky Beryl Bryden, která přijela na Mezinárodní jazzový festival. Konal se v Karlových Varech. Beryl byla starší dáma, která kromě temperamentního zpěvu hrála i na valchu, což se posluchačům moc líbilo.

Když jsme tehdy sedly do auta, zpěvačka se zajímala o všechno, co viděla kolem. O přírodu, ale i to, „kde jsou ty paničky, co si dopoledne vyjdou k nákupu a pak si sednou na kus popovídání v kavárničce?“ ptala se. Ha, obávám se, že paničky nejsou vidět v kavárničkách ani dnes…

Když jsme přijeli do Varů, míjeli jsme právě čtvrteční frontu na knihy. „Co se to děje? Tady něco rozdávají?“ ptala se Beryl. Odpověděla jsem po pravdě, že je to fronta na knížky.

„Cože?“ nechtěla věřit. „Tady lidé – a jak vidím i mladí – kupují knížky!? Ale to je báječná země! To když jsem, byla nedávno v Amsterodamu, tak mi nabízeli jen hašiš!“

Tak se dnes můžeme radovat, že kromě hašiše, který se také leckde nabízí, si můžeme koupit knihu dle svého výběru. Pravda, nejsou zrovna levné, ale musíme chápat, že vydavatelé (jejich přes čtyři tisíce) musí nutně zaplatit tiskárnu a další výdaje. A trh v malé zemi s malým počtem kupujících je těžký.. Ale ještě je mnoho lidí, kteří knihy nejen vydávají, ale i čtou..

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012