Zikmundovi puklo srdce

Stalo se tak třetí sobotu v červnu na svátek svatého Víta. Největší ze zvonů ve svatovítské katedrále, král našich zvonů Zikmund byl rozhoupán deset minut před šestou. Po dvou minutách se však srdce zvonu zlomilo a padalo dolů. Jen šťastnou náhodou neupadlo při opačném kmitu, kdy by prorazilo veškeré bariéry a spadlo na nádvoří plné turistů.
Známý zvonař Petr Manoušek tvrdí, že šlo o skrytou výrobní vadu, že ještě v roce 1549, kdy byl zvon odlit, nebyly rentgeny, které by takovou vadu odkryly. Jeho autorem je brněnský rodák, poozději dvorní dělolijec Tomáš Jaroš. Zikmund má průměr zvonu 256 cm, výšku 203 cm a váží 16,5 tuny. Tento obr byl odlit přímo na Hradě, poblíž Vikárky.
Srdce, kterého ho zradilo, váží 344 kilogramů, z nichž se 273 utrhlo a padalo dolů. Zajímavé je, že uvnitř zvonu srdce drží pouhých šest pásků z hovězí kůže.
Legendy tvrdí, že puklé srdce zvonu nevěstí nic dobrého. V roce 1670, když puklo Zikmundovi srdce poprvé, umřel Jan Ámos Komenský. Rok 1734, kdy se tak stalo podruhé, byl prostředním rokem tříleté války o takzvané dědictví polské a ve střetnutí rakouských a francouzských vojsk ta císařská utrpěla porážku v Itálii a habsburské mocnářství tak přišlo mimo jiné o Sicílii.
A letos? Nejstrašnější povodně v českých zemích za více než sto let?
Co si o tom myslíte?
-ES-(Podle reportáže Petra Sedláčka v časopise Květy.)
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad