Všechno má určenou chvíli

Všechno má určenou chvíli
veškeré dění pod nebem svůj čas.
Je čas rození i čas umírání,
je čas plakat i čas smát se,
čas truchlit i čas poskakovat,
čas mlčet i čas mluvit.
Všechno má určenou chvíli
a veškeré dění pod nebem svůj čas.

Z knihy Kazatel 3,1-8

Na mém pracovním stole ještě stále leží nedokončený plakát s kyticí barevných lučních květin, který jsem připravoval pro lednový koncert "Ta naše kytice česká, ta je tak hezká, tak pestrá". Plakát ale už nebude bohužel nikdy dokončen, zůstává oněmělý, bez textu.

Sám nevím, jak začít, abych byl stručný a přitom vyjádřil všechno, co jsem v těchto posledních dnech pociťoval, jaký zármutek, když jsem se dověděl o náhlém odchodu mého dobrého přítele, hudebníka kytaristy Honzíka Jandy. Vždyť ještě před několika dny jsme všichni společně připravovali lednový koncert v Praze, malé rodinné hudební vystoupení v galerii pana Zdeňka Hajného "Cesta ke světlu", v Městské knihovně v Praze křest knihy Blanky Kubešové "Vltavěnka" a plánovali ještě další akce. Pak přišel ten osudný den 29. srpen, kdy jsem se dověděl, že Honzík už není mezi námi, že tragicky zahynul v automobilu. V té chvíli jsem byl naprosto zděšen. Vždyť tomu není tak dávno, kdy vystupoval v Praze, se svou rodinnou hudební skupinou ARCHEUS, ve vzpomínkovém večeru na Karla Hašlera. Kdo ho osobně poznal, dá mi zapravdu, že to byl chlapec, který si dokázal pro svou otevřenou a milou povahu získat každého dobrého člověka. Byl velice mladý, hudebně nadaný, miloval nadevše svou rodinu, hudbu, byl pozorný i něžný ke své přítelkyni a ke své matce. Měl rád všechno krásné, co život přináší a v září by byl oslavil 23 let -- měl celý život před sebou a přesto musel odejít.

Honzíka by zcela určitě potěšila zpráva, která potěšila i mě, že ARCHEUS, navzdory ztrátě, která ho neúprosně postihla, svou hudební činnost nekončí. Tak by si to jistě přál i kytarista Honzík.

Milý Honzíku, loučím se s tebou za všechny, kterým budeš chybět a co tě měli rádi. Loučím se s tebou za všechny diváky vzpomínkových večerů na Karla Hašlera, kteří byli vašim vystoupením a hrou unešení, za redakci Českého dialogu i za hudební skupinu Šlapeto; věř mi, nikdy na tebe nezapomeneme a zůstaneš stále s námi.