Knihy: Neslavná kapitola z historie rozhlasu

PODZIM 2011 Kultura česky
obálka čísla

Nikoli profesně vyškolený historik, ale třiadvacetiletý student Pražské konzervatoře Radek Žitný je autorem objevné knihy Protektorátní rozhlasový skeč, aneb Jak zlomit (nejen) králi komiků. Vydalo nakladatelství BVD Praha.

Už dlouho je obecně známé, že právě rozhlasový skeč Hvězdy nad Baltimore „zlomit vaz“ Vlastovi Burianovi. Méně už se ví, že těch pronacistických skečů vyprodukoval pražský i brněnský rozhlas v letech 1941-45 stovky (kniha obsahuje jedenáct scénářů i s písňovými texty) a že v nich účinkovaly desítky více či méně slavných Burianových kolegů. Avšak zatímco po válce soudně stíhaný a trestaný – od roku 1994 však oficiálně rehabilitovaný – Burian hrál pouze v jednom jediném skeči a z ostatních se vykroutil, jeho herečtí a pěvečtí kolegové (namátkou Jára Kohout, Ferenc Futurista, Fanda Mrázek, Jindra Láznička, Karel Kosina, Bety Tolarová, skupina Lišáci aj.) neměli po válce se svým rozhlasovým angažmá žádný problém, třebaže účinkovali v řadě politických skečů.

Proč se právě v rozhlase rozbujela kolaborace ve větší míře nežli třeba v protektorátním divadle, je možná dáno tím, že se herec u mikrofonu nemusí dívat přímo do očí, jen vypustí lež do éteru a bezprostřední ohlas nevnímá.

Radek Žitný si nevšímá pouze interpretů, vnímaných a sledovaných pozorněji. Věnuje se také autorskému a realizačnímu pozadí skečů: jejich šéfrežisérem byl Josef Bezdíček, režisérem Jiří Vasmut a mezi autory se objevil i spisovatel František Kožík. Ti všichni po válce pokračovali v práci bez problémů.

Autor knihy citlivě diferencuje mezi svůdci a svedenými, tj. hlavními iniciátory a těmi, kdo se – jako třeba Futurista, Kohout, Mrázek, Tolarová – nechali z různých důvodů zneužít. Někteří lidé, považovaní za fanatické kolaboranty, jako Čeněk Šlégl, měli poměrně pádný důvod – Šlégl úspěšnou záchranu tří konkrétních lidských životů, totiž dcery, židovského zetě a židovské vnučky před koncentrákem.

Snad nejotřesněji působí v Žitného knize doklady o obyčejné „banalitě zla“, totiž množství děkovných dopisů od vděčných posluchačů, dožadujících se reprízování některých skečů.

(Z recenze teatraloga Vladimíra Justa v Lidových novinách 3. 5. 2011)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012