Český chemik pomáhá nemocným na celém světě

Téměř jako z pohádky může znít příběh o antivirotikách, která daroval celému světu profesor Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Letošní pětasedmdesátník stojí na začátku cesty, která přinesla lidem s nejzávažnějšími chorobami, jako je žloutenka typu B, virové opary, ale také AIDS, nové generace léků. Na této tvrdou prací vydlážděné cestě se nejen setkává chemie s biologií, ale také houževnatost s nezbytnou dávkou štěstí.

V pražské laboratoři objevil Antonín Holý před více než čtvrt stoletím skupinu látek s obecným – a pro laiky nesrozumitelným – názvem „acyklické fosfonáty nukleosidů“. Měl už dostatek zkušeností, abyvěděl, že získal surovinu, v níž se skrývá poklad. Jenže jak takový poklad vytěžit? Štěstí přeje připraveným, potvrdilo se, když potkal v roce 1976 belgického virologa Erika De Clercqa. Netrvá dlouho a chemické látky z pražské laboratoře putují (mnohdy přímo obskurním způsobem) do belgické Lovaně, kde náročné biologické testy prokazují jejich aktivitu. Přicházející osmdesátá léta se nesou ve znamení nové zákeřné nemoci virového původu – AIDS. V tu dobu zaujaly úspěšné výzkumy v oblasti virů DNA a retrovirů a hlavně možnost jejich potenciálního využití amerického vědce Johna C. Martina. Manažerskou chybou (jak vidno nic nového pod sluncem) však zámořská farmaceutická firma ke své smůle posoudila výrobu nových antivirotik jako neperspektivní. Třímáme surovinu s pokladem, jsou si přesto jisti Holý i De Clercq a stejně je přesvědčen i medicinálně orientovaný Martin. S pevnou vírou, notnou dávkou odvahy a vypůjčených peněz zakládají v roce 2004 novou firmu Gilead. A riziko se vyplácí – dnes je firma Gilead- Sciences jedním z největších výrobců antivirotik. Je až neuvěřitelné, že 90 % nových HIV pozitivních a AIDS pacientů se aplikují léčiva, jimž dala vzniknout intuice Antonína Holého. Poklad, který v acyklických fosfonátech nukleosidů objevil v pražské laboratoři, dnes zkvalitňuje život milionům lidí po celém světě.