Jó, to byly časy, když se dala za tři koruny pořídit západoněmecká marka

Tvůrcem oné mince byl akademický sochař Zdeněk Kolářský. To bylo tak: V prosinci 1964 vyhlásilo tehdejší vedení SBČS veřejnou soutěž na oběžnou 3korunovu minci, takové anonymní klání obesílá obyčejně několik medailérů sádrovými modely lícní i rubové strany budoucí mince. 1. cena znamená realizaci autorova díla, někdy s většími či menšími úpravami, některé další práce jsou poctěny 2. a 3. cenou. No a právě vítězem oné soutěže se stal Zdeněk Kolářský - jeden z jeho návrhů této tříkorunové mince nesl na své rubové straně reliéf tří lístků, které se navzájem splétaly, a spodní částí svých stonků vytvářely trikolóru. Tato mince byla stažena z oběhu v roce 1968 a nyní je zařazena do sbírek oběžných platidel od vzniku republiky. Zpětná úprava tohoto návrhu, zjednodušená do barevného grafického znaku i černobílého provedení, se o sedm let později stala základem nového návrhu označení České státní pojišťovny.

Řekněme podle pravdy, že to bylo to v 60. letech, kdy byla platným československým platidlem tříkoruna. Ta měla stejnou velikost a váhu jako západoněmecká marka, a tak si ji nejen naši, co dostali výjezdní doložku, ale i ti ze socialistických zemí (pro zápaďáky to bylo nemyslitelné) prostě sehnala ve velkém množství u nás a pak za ně platila v západoněmeckých prodejních automatech. Holt, už tenkrát byli šikulové.

Tvůrcem oné mince byl akademický sochař Zdeněk Kolářský. To bylo tak: V prosinci 1964 vyhlásilo tehdejší vedení SBČS veřejnou soutěž na oběžnou 3korunovu minci, takové anonymní klání obesílá obyčejně několik medailérů sádrovými modely lícní i rubové strany budoucí mince. 1. cena znamená realizaci autorova díla, někdy s většími či menšími úpravami, některé další práce jsou poctěny 2. a 3. cenou. No a právě vítězem oné soutěže se stal Zdeněk Kolářský - jeden z jeho návrhů této tříkorunové mince nesl na své rubové straně reliéf tří lístků, které se navzájem splétaly, a spodní částí svých stonků vytvářely trikolóru. Tato mince byla stažena z oběhu v roce 1968 a nyní je zařazena do sbírek oběžných platidel od vzniku republiky. Zpětná úprava tohoto návrhu, zjednodušená do barevného grafického znaku i černobílého provedení, se o sedm let později stala základem nového návrhu označení České státní pojišťovny.

Citujme Mistra Kolářského:

„Lípa, lipová větévka, lipový list – symbol, který se stal národním, vyjadřuje svým tvarem podobu srdce, tedy lásku, štěstí, mírnost, vlídnost a pravdu. Tento atribut vstoupil do mého vědomí poprvé při přijímací zkoušce na sklářskou školu v Železném Brodě, kde se v roce 1945 scházela budoucí nová generace sklářských odborníků právě nad lipovou větvičkou. Tu jsme kreslili, abychom obstáli při zkoušce a tím prokazovali svou uměleckou zdatnost. Já měl v Kostelci nad Orlicí dobrého kantora na kreslení, tak to pro mě byla celkem hračka. Když jsem později studoval v Praze na Vysoké škole umělecko – průmyslové, vyučoval mě mimo jiné profesor architekt Karel Štipl, který tento strom přímo zbožňoval, a my jsme tím trpěli. Později jsme ale pochopili, jak důležité toto studium přírody bylo. Ukázalo se totiž, co o něm profesor říkal: přírodu musíte znát, než začnete dělat velké umění. A co se týká té tříkoruny, tak to v té době, politicky trochu nažhavené, byla symbolika volnosti. Je tam přece kvítek z lipových lístků a stuha. Ale když vezmete za oba její konce, tak se to utáhne…“