Opusťte myšlenkové schéma „jen co…“!

Kdo z lidí by nechtěl být spokojený? A přesto v našem moderním světě vypukla epidemie nespokojenosti. Více peněz, lepší zaměstnání, exotická dovolená, nové auto, luxusní zboží… ať dosáhneme čehokoli, nikdy nemáme dost. Je to tragédie naší doby. Každému splněnému přání přichází v patách ihned další. Společnost nás učí, že skutečné je pouze to, co můžeme pevně uchopit. Cení si vnějších atributů a materiálních statků. My potom podle tohoto modelu hledáme spokojenost „vně“ a žijeme s myšlenkou „jen co…“. „Jen co se vdám, budu spokojená.“ Anebo naopak: „Jen co se rozvedu, budu spokojený.“ „Jen co vydělám dost peněz, budu se více věnovat rodině.“ „Jen co budu mít prestižnější postavení, zavedenou firmu, větší dům…“ A očekávaná spokojenost nám protéká mezi prsty jako voda – jindy, jinde, za jiných okolností. To proto, že zážitek uspokojení nepramení z toho, co vlastníme, a dokonce ani z toho, čím se v životě zabýváme. To jsou vnější projevy a tam spokojenost nenajdeme. Skoro každý si však dokáže vybavit chvíle, kdy se naplnila jeho vnitřní touha. Možná to bylo na rybách u tichého rybníka, při poklidné procházce lesem, při pozorování prvních krůčků svého dítěte, poslechu krásné hudby či po zdárném dokončení náročného díla. Většinou si to ani v ten vzácný okamžik neuvědomíme, že jsme se právě ocitli jednou nohou v ráji.

Může však vůbec člověk v dnešní hektické době nabýt vnitřního klidu a pocitu uspokojení? Spokojenost je příliš důležitá věc, než abychom ji mohli ztrácet v nekonečném kolotoči vydělávání a utrácení, touhy a zklamání. Proto také nikdy není pozdě opustit zavádějící systém „jen co“!