Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin

„Co by – kdyby“ je otázka, která provází člověka od chvíle, kdy začne aspoň trochu rozum brát. Co kdybych tenkrát nešel do školy, co kdybych šla na rande s někým jiným, co kdyby tenkrát nepršelo… V historii neexistují žádná „kdyby“ – což ovšem neznamená, že si dějepisci a publicisté neumějí tuto otázku položit. A z odpovědí vznikne např. tak zajímavá knížka, jakou vydalo nakladatelství Dokořán a MF Dnes.

Původní texty vyšly v deníku MF Dnes v roce 2006 a bylo jich patnáct. Autorů knižních textů je osmnáct. Už sama úvaha Jiřího Raka je výjimečná tím, jak zpochybňuje tradovanou víru v historické pravdy. Názorové změny ilustruje vzpomínkou na divadelní postavu opilého učitele, který v šedesátých letech na jevišti prohlašoval, že „zažil už tři dějepisy a když mu bude poručeno, bude klidně učit třeba i to, že Jan Hus byl židovským rabínem“. Navíc u spousty událostí víme, jak dopadly – ale nevíme tak úplně proč…

Tuto knihu nelze recenzovat, ale dá se na ni nadšeně upozornit. Takže čtete:

Co by bylo, kdyby nebyla bitva na Bílé hoře, 1683: Turci ve Vídni, Říš Rakouská nepomine, Koruna česká, Kdyby nezabili arcivévodu, Kdyby Masaryk padl ve válce, Předčasný let do nebe (M. R. Štenánik), Bez Beneše, Československo a jeho případná válka v roce 1938, Atentát na A. Hitlera, Kdyby Hácha rezignoval, Kdyby Spojenci u Arhemu zvítězili, Kdyby Gottwaldovo srdce vydrželo, Kdyby se karibská krize rozhořela, Kdyby Dubček v Moskvě nepodepsal, Alternativní memoáry (Občanské fórum), Kdyby Havel nekandidoval na prezidenta, Kdyby Ruml neodmítl Zemana, Kdyby Gross nepodal demisi.

Kniha není ani chvilku nudná a hraje si s opravdovými fakty. Z nich pak vyvozuje i takovéto perličky: Kdyby K. Gottwald přežil cestu ze Stalinova pohřbu, udělal by ve svém politbyru podobnou čistku, jakou dělali jeho sovětští soudruzi. A ministr školství Zdeněk Nejedlý by doznal, že cílem jiráskovské akce bylo k smrti znudit československé pracující tak, aby výkon národního hospodářství klesl o 30-50%.