Ludmila Brožová-Polednová a Norimberský soud

Tisková zpráva 1.11.2007

ESDnešním rozsudkem Městského soudu v Praze byl odsouzen jediný žijící z vrahů Milady Horákové, prokurátorka Ludmila Brožová – Polednová na osm let odnětí svobody bez podmínky. Po 57 letech se tak misky vah spravedlnosti konečně převážily na stranu obětí komunistického teroru. I tak je smutné, že to nové demokracii trvalo plných sedmnáct let.

Senátor Mejstřík komentuje: „Rozsudek Městského soudu samozřejmě vítám a jenom pevně věřím, že se stane pravomocným. Domnívám se dokonce, že vynesený rozsudek je příliš mírný. Brožová totiž neprojevuje ani náznak lítosti. Soud proto, dle mého názoru, mohl a měl vyměřit této bývalé prokurátorce trest alespoň v nejnižší možné sazbě dle § 219 odst. 2 trestního zákona (vražda pro politické přesvědčení), tedy 12 let. Každému je jasné, že šestaosmdesátiletá prokurátorka Brožová nikdy trest nenastoupí a jestli, tak ve věznici pro svůj věk a zdraví dlouho nepobyde. Ale v tomto i v ostatních procesech s pachateli komunistických zločinů jde především o akt spravedlnosti, která by nakonec vždy měla v demokratických poměrech zvítězit. O silné morální a povzbuzující memento pro celou společnost.“

Brožová-Polednová je teprve druhou členkou komunistické justice, která je souzena. Dle historiků ale dosud žije více než 100 bývalých prokurátorů a soudců, kteří se účastnili vykonstruovaných politických procesů v 50. letech.

„V obecnější rovině se domnívám, že celá (nejen) postkomunistická Evropa trpí tím, že se po pádu komunistických režimů nekonala obdoba Norimberského soudního tribunálu, který by soudil zločiny proti lidskosti spáchané ve XX. století komunistickými diktaturami. Osobně se domnívám, že vytvoření takového tribunálu je jedním z úkolů, který na EU ještě čeká. I kdyby měl mít tento tribunál, vzhledem k dlouhému časovému odstupu, pouze symbolický charakter, vedl by bezesporu k tomu, že Západ pochopí, co se za východní železnou oponou spuštěnou komunisty skutečně po více než 40 let dělo – a to vzápětí po porážce nacistické diktatury. Věřím tomu, že po vyrovnání se s fenoménem nacismu bychom tím konečně dosáhli i vyrovnání se s fenoménem evropských diktatur komunistických. Lidská práva jsou nedělitelná. Stejně, jako náš evropský osud,“ uzavírá senátor Martin Mejstřík.