MČK - čím začít?

Dění v Mezinárodním českém klubu na jaře nabralo obrátky. Několik zajímavých setkání se konalo krátce po sobě, takže je shrnujeme chronologicky. Výlet do Strže za Karlem Čapkem se uskutečnil 8. dubna
Po nekonečné zimě sotva roztály sněhy v polích. Měli jsme strach o počasí, ale to nám přálo. Ze Smíchova jsme se úplně přeplněným autobusem dopravili do Dobříše a odtud pěšky po poli a pak uličkami přilehl é Staré Huti k rybníku, pod jehož hrází stojí krásně udržovaná vila. Malebné místo, zvané Strž, obklopené stromy, muselo Čapkovi dodávat mnoho síly a přinést hodně radosti v době, kdy zde pobýval. Přineslo mu ale také zkázu, když po velké bouřce a povodni, kdy přetékala hráz rybníka nad vilou prochladl a následkem toho již s podlomeným zdravím nevydržel ani psychický nápor na svou osobu, který se v roce 1938 stále zvyšoval. A tak demokrat, realista, velikán české i evropské literatury, který celou váhu své osobnosti užil k burcování národa i politiků před hrozící válkou, zemřel těsně před jejím začátkem. Památník ve Strži dokumentuje vkusnou a zajímavou výstavou život a dílo Karla Čapka i jeho blízkých, nahlédnout můžeme i do pokoje Ferdinanda Peroutky, který u Čapků často pobýval, přiblížíme si i půvab a herecké umění Olgy Scheinpflugové či podoby předchozích Čapkových lásek. Zajímavý osud vily má prozatím dobrý konec. Objekt byl toti ž vrácen rodině bývalého majitele, právníka Palivce, který kdysi vilu Čapkovi doživotně zapůjčil. A tak zde obnovená a rozšířená expozice může těšit všechny zájemce tak, jako nás.
Po prohlídce Strže jsme se vydali opět pěšky (různými cestičkami) do Dobříše na dobrý oběd a po něm se vydali ještě na prohlídku Dobříšského zámku a přilehlých zahrad. Tento zámek byl v minulé éře proslulý tím, že jej využíval Svaz československých spisovatelů jako letní sídlo pro všechny (rozuměj komunismu oddané) literáty. Jezdívali sem s dítky i manželkami nebo i bez nich a za nepatrný peníz či zcela zdarma zde pobývali a mohli socialisticky tvořit a zároveň se rekreovat v okolních parcích a zahradách. Jaká idylka!
Dnes je zámek opět v soukromém vlastnictví rodu Colloredo -Mannsfeldů, je v něm množství zajímavých sbírek, několik prohlídkových tras pro veřejnost. Krásně upravený francouzský park můžete navštívit za drobný poplatek. Na zámku se konají svatby, je tu zámecká restaurace. Jak vidět, soukromé vlastnictví architektonickým pam átkám i turistice jedině prospívá.
Zakončení výletu se odehrálo na náměstí v Dobříši, kde má útulnou kavárničku s vynikající kávou i zmrzlinou rodina fotografky Hany Rysové, jejíž fotky zdobily často i Český dialog (včetně titulních stránek). Příjemné posezení s paní Rysovou zakončilo krásný výlet, jehož účast byla jak jinak - než mezinárodní (česko-švédsko-švýcarská).
Hovory bez hranic s krokodýly
Ne, že bychom s krokodýly hovořili osobně. To jen pan Vladimír Špaček jich spoustu zachytil svojí kamerou při několika dovolenkov ých cestách po Austrálii. Aby nebyla mýlka - Špačkovi v Austrálii mnoho let žili, teprve před několika roky se vrátili zpět domů, ale vzpomínky a kontakty s druhým domovem jim zůstanou. A 24. dubna jsme si jejich vzpomínku na klokaní a krokodýlí kontinent mohli užívat s nimi. Austrálie nám byla představena jako země neobvyklých přírodních scenerií, obydlená na mnoha místech stále ještě přírodními Aboriginci, ale také papoušky, jedovatými hady a již zmíněnými krokodýly a klokany. Cestování po Austrálii, i když s cestovní kanceláří a v terénním voze, vyžaduje určité sebezapření, fyzickou kondici i kus odvahy. To vše Špačkovým nechybělo a tak byly vyprávění i filmy zajímavé a dobrodružné. Co jsme však nestihli o autorovi a jeho manželce během Hovorů bez hranic říci my, to za nás udělala Milena Štráfeldová z Českého rozhlasu, která si pana Špačka pozvala do studia a natočila s ním pěkný rozhovor. V příštím čísle jej pro vás přetiskneme.
byla zahájena 28. dubna. Nedávno opravený rozlehlý dům v žižkovské Bořivojově ulici slouží turistům. Patří česko-italskému páru. Paní Martina Domingo nabízí jak možnost ubytování tak i využití přízemní prostorné jídelny a budoucí zimní zahrady pro naše klubové akce. Za to manželům Domingo patří dík, stejně jako za příležitost, kterou dali Přemyslu Povondrovi. Jeho barevná svěží dílka, typické dívky a ženy v nejrůznějších podobách a významech, shlížejí na hosty ze stěn jídelny. Vernisáž byla o to slavnostnější, že autor zároveň týž den slavil narozeniny. MČK samozřejmě ústy svých vyslankyň Jiřiny Hanzlové a Martiny Fialkové gratuloval - k narozeninám i k výstavě.
A co bude dál?
Příště si přečtete o koncertni Jaroslava Šonského a Patricie Bretas v Praze, který několik členů klubu navštívilo. Dále o nové sérii besed, které jsme začali připravovat pro obyvatele (a nejen) rezidence Classis v Průhonicích, a také vám naznačíme, na co se můžete těšit v druhé polovině roku.
Martina FialkováJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad