Stanovisko Demokratického klubu č. 34

K protestům muslimů proti karikaturám Mohameda V současné době probíhají v mnoha zemích masové protesty muslimů proti karikaturám proroka Mohameda, zprvu uveřejněným v září 2005 v jednom dánském periodiku a z informačních důvodů otištěným i v několika dalších. Nesouhlas muslimů je třeba plně chápat. Protesty, při nichž dochází k plenění, k žhářství, k porušování mezinárodního práva a dokonce k obětem na životech na obou stranách, je však nutno jednoznačně odmítnout. Jejich vypuknut í čtyři měsíce po uveřejnění karikatursvědčí o tom, že o ně vůbec nejde a že jde pouze o další akci islamistických extrémistů proti západnímu světu. Demonstrace jsou dílem promyšleně zmanipulovaných davů, při kterých se střetává osobní svoboda jedince (jeden ze základních prvků demokracie) s pocitem přináležitosti k určité národnostní či náboženské skupině. Na tomto druhu masové sebeidentifikace byl založen nacismus i komunismus.

Západní svět by se měl snažit vyvarovat všeho, co poskytuje k takovýmto akcím záminku. Je však zřejmé, že tak může učinit pouze všeobecným apelem na své občany, aby svobod, jež tvoří jeho samotnou podstatu, používali s rozvahou a taktem. Nikdy by však neměl přistoupit ke kriminalizaci takových počinů, jakým byly obrázky v dánském listu, neboť by tím mohla být znemo žněna jakákoli diskuse ( bez ohledu na její formy) mezi rozdílnými ideologiemi. Stejné důsledky by mělo i zavedení cenzury medií. Je potom samozřejmé, že vlády ani společnost jako celek nemají odpovědnost za obsah sdělovacích prostředků. Islamistickým podněcovatelům je toto všechno velmi dobře známo, a proto oprávněně předpokládají, že zfanatizovaný dav nebude dbát zásad svobody a demokracie a nebude ani přístupný rozumovým důvodům.

Jedinci, kteří si to uvědomují, se nemohou vzepřít těmto davům - byla by to otázka jejich života a smrti. V tomto směru mají země Evropy obzvláštní zkušenosti.

Vlády demokratických zemí se nemohou omlouvat za něco, co leží mimo sféru jejich odpovědnosti. Mohou pouze (a měly by) muslimům říci, že zesměšňování symbolů jejich víry není v jejich intencích. Současně by však měly ultimativně vystoupit proti násilí a jednoznačně požadovat náhradu všech škod a záruky proti dalším podobným akcím. Váhavou a obojakou reakci některých evropských vlád považujeme nejen za projev slabosti, která se již v blízké budoucnosti může vymstít celému západn ímu světu, ale i za chování shodné s tím, které nakonec vyústilo ve druhou světovou válku. Naopak oceňujeme stanovisko vlády ČR, která vyzvala Evropskou unii a její členské země k solidaritě s Dánskem. S tímto stanoviskem vlády ČR se plně ztotožňuje i náš klub. Pouze takovýto postoj dává naší civilizaci naději na přežití.