Projev Jana Kavana

    Dámy a pánové, vážení hosté,
    je 14. září roku 1886 a v rodině mimořádného profesora české univerzity v Praze se narodil syn. Je to syn druhorozený, po Alici a Herbertovi třetí potomek. Dostává české jméno Jan, příjmením Masaryk. Jeho otci je v tu dobu 36 let, jeho matce rovněž. Profesor Masaryk v roce 1886 rozvíjí boj proti zastáncům pravosti Rukopisů a iniciuje vydání Ottova slovníku naučného. V tu dobu, samozřejmě, ještě neví a ani snad netuší, co všechno přinese příštích 115 let. Neví, že přežije nejen svou ženu, ale i svého nejstaršího syna, neví, že slovo "sebevražda", které bylo titulem jeho habilitačního spisu na univerzitě ve Vídni, bude sedm desítek let poté skloňováno v souvislosti s jednou březnovou nocí roku 1948. A neví, že 14. září, den narození syna Jana, se v roce 1937 stane dnem jeho smrti.
    Matka Charlotta Garriguová -- Masaryková žije v roce 1886 již 4. rok v Praze. Opustila rodný Brooklyn, opustila Lipsko i studium klavíru u Ference Liszta. Čeká ji ještě 37 let života, narození dcery Olgy, smrt syna Herberta. Bude psát články o českém životě do amerických listů, o Bedřichu Smetanovi do Naší doby, bude psát dopisy dceři Alici do vídeňského vězení.
    Dámy a pánové, čteme-li texty Jana Masaryka, uvědomíme si, jak často se v nich opakují slova vzdělání, škola, učitel. "Bez vzdělání se v tomhle století nedá žít plný život", cituje Masarykův výrok Viktor Fischl. Co jsme se naučili v uplynulých 115 letech? Spolu s mnoha novými pojmy z techniky a vědy jsme obohatili svou slovní zásobu o výrazy 1. světová válka, 2. světová válka, koncentrační tábor. Chci věřit tomu, že za dalších 115 let se tyto pojmy budou užívat už jen ve slovnících. Svoboda a postavení naší malé země ve světě vedle zemí velkých, to byla další z témat, kterými se Jan Masaryk trvale zabýval, samozřejmě, nejintenzivněji patrně v závěrečném období svého života.
    "Někdy si myslím, že jsme udělali velikou chybu, když jsme nechali o svobodě mluvit jen básníky a táborové řečníky. O svobodě jsme měli nechat mluvit učitele. Děti se měly učit o svobodě ve škole. Docela vědecky. Tak jako se učí psát a počítat. A měl by to být povinný předmět. Náramně povinný. Každý den. Měli jsme je učit, že svoboda není jenom to básnické volání po křídlech. Měli jsme je učit, jaký je rozdíl mezi skutečnou svobodou a anarchií. Jak svobodu je třeba vždycky spojit s kázní.
    "Jan Masaryk nebyl dobrým žákem škol. Celý život se však považoval za žáka svého otce a často se vracel k tomu, co by řekl nebo udělal "starý pán". A v tomto smyslu jsme i my dnes žáky jeho. Nejen studenti a studentky Diplomatické akademie, nejen mladí diplomaté na samém začátku působení v zahraniční službě. Cituji opět z Hovorů s Janem Masarykem Viktora Fischla:
    "Já nejsem žádný génius v plánování. A pak, ono je taky ještě moc brzo prorokovat, jak Evropa a svět budou po téhle válce vypadat. Ale jedno je mi jasné. Budeme muset hledět nalézt nějakou formu federalizace Evropy."
    Dámy a pánové, je 14. září roku 2001, před 115 lety se narodil Jan Masaryk.