Kavanova trojka

Už dva měsíce trvá tichý boj mezi Václavem Havlem a Janem Kavanem. Jde v něm o jmenování tří Kavanových kandidátů na velvyslanecký post. Prezident však Ivana Bušniaka, Alexandra Slabého a Alenu Prouzovou jmenovat nechce. První dva proto, že jejich předlistopadová minulost i diplomatické kroky v 90. letech poznamenaly českou zahraniční politiku. Alena Prouzová je zase nepřijatelná svojí chabou znalostí angličtiny i relativní nezkušeností -- v diplomacii se pohybuje jen něco přes dva roky. Má přitom nastoupit do Finska, které jako člen EU patří mezi diplomatické priority. Na stejně důležité posty jsou určeni i Slabý s Bušniakem.

Stačí splnit požadavky
Každý ze tří jmenovaných zájemců o post velvyslance má poutavý osud. Ivan Bušniak začal diplomatickou kariéru v 70. letech v Moskvě, kde vystudoval fakultu mezinárodního práva. Poté se vrátil do Prahy a pracoval jako diplomat. Po revoluci se stal na ministerstvu zahraničí šéfem auroatlantické sekce. V polovině 90. let odjel do Bělehradu, kde vedl ambasádu během Miloševičových válek i při zásahu NATO proti kosovské genocidě. "Ve svých depeších do Prahy psal, že srbské čistky jsou pouze bojem s muslimskými teroristy," vzpomíná řpedseda zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský. "Pamatuji si jeho depeši, že masakr na sarajevském tržišti spáchali proti sobě sami muslimové, aby si získali náklonnost světa." Bušniak se podílel i na nechvalně známé řecko-česko-pekingské iniciativě, která mimo jiné navrhovala ustoupit Miloševičovi a brát ho i nadále za respektovanou a klíčovou osobnost Balkánu.Ve hře o nové ambasadory se Bušniak ocitl už loni, kdy jej Kavan prosazoval do Ruska. I tehdy dal prezident jasně najevo, že je nepřijatelný. Letos ministr pro svého spojence hledá místo opět -- tentokrát by jej rád vyslal do Atén. Dnes je šéfem odboru států východní Evropy.
Alexandr Slabý absolvoval počátkem 80. let právnickou fakultu v Praze a pak zamířil na ministerstvo zahraničí do odboru OSN. V letech 84-86 studoval diplomatickou fakultu v Moskvě a s diplomem v kapse odjel na stálou misi při OSN do New Yorku, kde vydržel i první dva roky po revoluci. Na ministerstvu zahraničí působil do poloviny 90. let. "V devadesátém pátém mi bylo z ministerstva důvěrně sděleno, že není způsobilý pracovat při OSN -- jde prý o nepříliš důvěryhodnou osobu. Místo potom získal u nás ve sněmovně, kde pracoval v kanceláři zahraničních vztahů," vzpomíná člen zahraničního výboru sněmovny Jiří Payne. "Když zvítězila ČSSD ve volbách, Kavan si ho vzal k sobě." Slabý dnes na ministerstvu řediteluje tam, kde kdysi začínal -- v odboru OSN. Letos pomáhal Janu Kavanovi prosadit antiamerickou reozoluci o Kubě, která nás přivedla do roztržky s Varšavou a Washingtonem. Kavan by jej rád viděl v Ženevě při stálém výboru OSN pro lidská práva.
Alena Prouzová vystudovala pedagogickou fakultu a v 70. letech vyučovala zaměstnance obchodních domů Prior. Po krátkém angažmá na sekretariátu ministerstva stavebnictví strávila většinu 80. let jako psycholožka v Bohnicích. Počátkem 90. let se osamostatnila a vedla kulturní agenturu. Tolik oficiální životopis. Je známo jen to, že tři měsíce po svém nástupu do funkce ministra ji Jan Kavan jmenoval zástupkyní ředitele krajanských vztahů a o necelý rok později už byla ředitelkou. Dnes se má stát velvyslankyní ve Finsku. Čím vlastně neznámá podnikatelka ministra svého času zaujala? "Prostě splnila naše požadavky. Více vám k tomu neřeknu, protože více ani nevím," odpovídá Kavanův mluvčí Aleš Pospíšil.