MÝTUS ČESKÁHO GRANÁTU

Národní muzeum ve spolupráci se společností COPA zpřístupnilo pro veřejnost obsáhlou kolekci pod výše uvedeným názvem. Z největší světové sbírky uměleckých prací (900 kusů) zkrásnělých českým granátem, kterou muzeum vlastní, je v Hergetově cihelně vystaveno na 450 šperků, předmětů galanterních, nádobí, náčiní i ilustrací. Předchozí výstavy sbírky (v letech 2000-2003 v Praze, v Brně, v Litoměřicích a v Jablonci nad Nisou) se lišily. Tato poslední je zaměřena na velmi významná období historie granátu, které jej doslova povýšily na přední místo evropské kultury.

Na panelech je představen český granát-pyrop jako surovina pro export již na počátku středověku, v době gotiky. Jeho rozmach v glyptice a v klenotnictví na dvoře Rudolfa II., v chrámovém stříbře baroka. Hlavní jsou skupiny šperků, za měřené tématicky (soupravy i jednotlivé kusy) a galanterie (hřebeny, rámečky, medailony). A to od konce 18.století do 19.století – období klasicismu a biedermeieru, kdy doznaly největšího rozkvětu. Právě mýtus Goethovy poslední lásky Ulriky von Levetzow (letos 200.výročí jejího narození) připomene v čele výstavy kolekce osobních památek z pozůstalosti majitelky granátových šperků. Je zde zmapována mytologie českého granátu: amulety v selském i náboženském duchu spojované s lidovým léčitelstvím, křestem či růžence a upomínky z pouti, v sentimentálním duchu schránky a medailonky s předměty a portréty blízkých. Stejně tak je dokumentován nástup průmyslového designu na výstavách 1891–1895 a sériová produkce moderních tvarů do poloviny 20. století. Současné šperky vynikajícího autora Vladimíra Komňackého celou expozici uzavírají. Na výstavě (do 5. září 2004 v Hergetově cihelně na Male Straně v Praze) můžeme zakoupit pohlednice, katalog v češtině, v anglické verzi s obsáhlou obrazovou přílohou a přehledem mistrovských šperkařských značek firem.