články v rubrice Povídka

Lyžařský instruktor

4.2.2017
Povídka
česky

Jen co jsem úspěšně dokončil poslední zkoušku prvního semestru vysoké školy, vyrazil jsem na lyže. Dopoledne ještě probíhala nejtěžší zkouška, ale odpoledne už jsem si to pádil vlastním autem - hurá na hory. Bylo totiž…

Tři polibky

4.1.2017
Povídka
česky

    pravdivý příběh z let devadesátých       Léta 90. zastihla Standu s Hankou na Smíchově u Anděla. Stáli proti sobě a dívali se na sebe. Oběma bylo něco přes 40.   „Pojď, zapijeme to!“…

Můj Staromák

30.12.2016
Povídka
česky

    Stojím v davu za pódiem uprostřed Staroměstského náměstí a nad hlavou mi vlají čísi podomácku zhotovené obrovské červené trenýrky jako symbol nespokojenosti s politikou a chováním současného…

ROZHODNUTÍ

29.12.2016
Povídka
česky

    Skutečný příběh z let devadesátých   V únoru 69 oslavila Magda spolu s přítelkyní Věrkou sladké 25. narozeniny. Sladké? Jak se to vezme. Věrka se právě rozvedla s milovaným mužem a na Magdě…

Můj pes má rád drobečky...

27.12.2016
Povídka
česky

      Můj pes má rád DROBEČKY, tak jako já. Váš taky? Nééé, já nemyslím ty drobečky, které vám někdy spadnou na zem od stolu, ale „Drobečky (Drbečky) z půjčovny lidských duší“ od pana …

Dívka a žebřík

20.12.2016
Povídka
česky

  Přestože doma jsem žádného mít nesměla, psi mě provázeli odmala. Patřili nejrůznějším majitelům a nečinila jsem rozdílu mezi plemeny, ani charaktery. Jako dítě jsem si půjčovala snad každého…

STŘÍPKY A STŘEPINKY Blanky Kubešové

13.12.2016
Povídka
česky

    Panenka od Ježíška   Padá sníh. Je čas napsat Ježíškovi. Vzrušením sotva dýchám. O dárek s velkým P jsem si psala už vloni, ale dopis se někde zatoulal. Náš Karel si rok co rok přeje nějaké…

STŘÍPKY A STŘEPINKY Blanky Kubešové

6.12.2016
Povídka
česky

    Korea je Korea „Tak se na sebe koukni, ty... ty Asiatko!“ křičí brácha a mává mi pod nosem novinami s fotografií korejské dívenky. Je asi v mém věku, má ofinu do očí a krátké rovné vlasy, na…

Věrnost medvědí

1.12.2016
Povídka
česky

    Světlo světa spatřil možná už před sto lety. Ve své době velikánský, sněhobílý, plyšový, oči jako korálky. A když se překlopil, bručel. Na začátku dvacátých let minulého století ho dostala jako…

STŘÍPKY A STŘEPINKY Blanky Kubešové

29.11.2016
Povídka
česky

    Sen o Červené tramvaji na podzim v osmašedesátém...   Cink cink... Jen co dvakrát zazvoním a už se řítím z Pavláku Ječnou ulicí dolů. Jsem červená břichatá tramvaj obsypaná i zvenku na…

Ještě jeden podzimní příspěvek

22.11.2016
Povídka
česky

  Tajemství Rokle podivných zvuků   Zní ten titulek trochu jako z Foglarových knih, viďte, milí čtenáři zralého a vyššího věku? No vždyť… Jaksi pod dojmem chvíle jsem se rozhodl, že jeden…

Normální oslava

17.11.2016
Povídka
česky

  (Článek je z roku 2015.)   Byla to moc pěkná a úplně normální oslava 17. listopadu. V podvečer se lidé scházeli na náměstí, kupovali si klobásy, pili grog a svařené víno a poslouchali muziku. Ve…

Glosa paní Troi

1.11.2016
Povídka
česky

    Než bys řekl švec   Samozřejmě – švec s malým š, prostě profese. Vůbec jsem nemyslela pana Švece. Čeština – to je jazyk! Poslyšte: pan Švec – bez pana Švece, ale mistr švec – bez mistra ševce…

Glosa Mirky Besserové

25.10.2016
Povídka
česky

    Někdo má své motto, my jsme si s mým mužem vymýšleli slogany, a rovnou na každý den. Po čase jsem z nich udělala glosy a fejetony. Dnešní má název…   Vítězství hmoty nad člověkem   Ani…

Vyprávění o tom, jak jsem si znovu vydobyl svobodu

18.10.2016
Povídka
česky

    Už jste někdy letěli letadlem? Ne? Jestli jste jezevčíkem, tak to snad ani nezkoušejte! Že se k něčemu schyluje, to jsem poznal už podle chování mojí paničky. To se nejdřív vynesl ze sklepa…

Fejeton Mirky Besserové

11.10.2016
Povídka
česky

    Někdo má své motto, my jsme si s mým mužem vymýšleli slogany, a rovnou na každý den. Po čase jsem z nich udělala glosy a fejetony. Dnešní má název…   Nechtěj být přítelem tam, kde o tebe…

Náhodně z archivu rubriky Povídka
Český dialog - obálka čísla JARO 2011

Marie a Jean

JARO 2011
Povídka
česky

Nebe bylo neklidné i zlověstné. Skrývalo všechny hvězdy, ale na zdánlivě spící krajinu nedalo dopustit. Zdálo se, že tma a sílící hučení letadel jedno jsou, a že mají a uznávají mezi sebou neměnný řád. Náhle z nízkého domku, který připomínal spíše chatrč než lidské obydlí, vyběhla žena. Rukama…

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012