M. Fialková, šéfredaktorka
zveřejněno: 2008-01-16
Obyčejné české slovo, označující zcela obyčejnou skutečnost, že nějakého zboží přebývá, není o ně takový zájem a je nutno ho zlevnit. Je to v podstatě známkou toho, že daného zboží bylo vyrobeno příliš nebo není takové kvality, jaká je obvykle žádána nebo se zkrátka výrobce nestrefil do vkusu a potřeb zákazníka. Právě teď na podzim se tak hromadně děje s letním zbožím.
Druhá stránka věci je marketingové využití slev – přilákat více zákazníků na nižší ceny se stalo účelovou akcí obchodníků upozornit na sebe, zlevňování a výprodeje jsou velkými výrobci i obchodními řetězci pečlivě naplánovány a rozfázovány. Tento pohled možná v posledních letech se změnami obchodních zvyklostí začíná převažovat. Přesto si ale nemohu odpustit následující úvahu:
V centru Prahy, ale i mimo něj a samozřejmě i v dalších českých městech se v uplynulém desetiletí množí anglické poutače ve výlohách. SALE, SALE hlásají plakáty přes celou obrovskou plochu. A ještě hůř: BANKROT. A to přímo na Václavském náměstí či na Můstku. S tím naším českým výprodejem nebo slevou se ještě vypořádám a také se jdu někdy podívat, jestli by se mimo sezonu nedal koupit výhodně určitý kus oblečení nebo jinak předražené boty. BANKROTŮM a nápisům SALE se však jaksi instinktivně vyhýbám. Jaký je v tom rozdíl? Pro mne asi tento: Výrazně, ale vkusně označené zboží českým slovem SLEVA mne neuráží. Slev však nesmí být mnoho. Degraduje se jimi v očích zákazníka hodnota jinak třeba kvalitního zboží a tím i značka prodejce či výrobce.
SALE je sice totéž co SLEVA, ale nevím, proč je anglických nápisů víc než těch českých. Že by cizinci tolik toužili po zlevněném, výprodejovém zboží? Mám dojem, že sem jezdí především za jinými hodnotami a kvalitami, a když už si chtějí odvézt něco na památku, nebude to zlevněný kousek oblečení za pár desetikorun či stovek. A že by anglický nápis lákal české módychtivé slečny víc, než český? Dnes už je to možné, ale nevzniklo to náhodou, nýbrž cíleným nahrazováním českých výrazů angličtinou, tedy uměle. Proč? O tom by se dala napsat rozsáhlá odborná stať. Proti stejnému problému, totiž přemíře anglicismů, bojuje v Německu významné sdružení na obranu němčiny (jazyka, kterým mluví téměř pře 80 milionů lidí!) Nedávno se právě proti slovu SALE vzedmula v Německu vlna odporu. U nás, kterých je osmkrát méně a češtinu bychom si tedy měli hájit tím spíš, je stále „ticho po pěšině“.
A co ten BANKROT (případně také používaný KRACH cen a podobě)? Ani to není zrovna české slovo, ale hlavní problém je pro mne jinde. V tom, že BANKROT označuje odjakživa neúspěch podnikatele. A když už si toto slovo dá firma obchodující s čínskými nejlacinějšími výrobky do názvu a oblepí jím nevkusné výlohy v sousedství nejnavštěvovanějších památek Prahy, musím, jdu-li kolem, zavřít oči. Je jasné, že jde o něco jiného – opět lákadlo nízkých cen. Nevzpomínám si ale, že bych něco podobného v takové míře viděla v jiných evropských civilizovaných metropolích na hlavní třídě. Ekonomickou stránku věci pomíjím, ale opravdu nevím, má-li nás vedle skvostné architektury reprezentovat BANKROT…
Vydavatelel