Olga Szymanská
zveřejněno: 2006-05-07
MAZAL TOV - HODNĚ ŠTĚSTÍ
když židovská komunita představuje po staletí nedílnou součást naší společnosti, její rodinné obřady se zatím nesetkaly s patřičným zájmem a pozorností okolí. Kolik odborných prací na dané téma vznikalo v minulosti, kolik informací se dostalo do podvědomí veřejnosti popisem venkovského židovského obyvatelstva (v díle Ivana Olbrachta či Vojtěcha Rakouse). Tragické události druhé světové války, genocida českých a moravských Židů ukončily však jejich staletou historickou přítomnost v mnoha našich městech i v regionech, zpřetrhaly mnohé rodinné svazky a lokální vazby. Tím ovlivnily podobu židovských obřadů, spojených s každodenním životem a velmi znesnadnily jejich novodobé studium a výklad. Židovské svatební obřady: historie a současnost je podtitul hlavní expozice výstavy. Sňatek a manželství jsou zde úzce provázány s náboženským právem: svazek muže a ženy je možné uskutečnit pouze mezi Židy (židovská příslušnost předávána matkou), případně mezi Židem a konvertitou k judaismu - proselytou. Svatební obřad je aktem právním. Vychází z hlubokých biblických a talmudských tradic. Jeho hlavní pravidla nezávisí na pravidlech či zákonech majoritní společnosti, byť byla i jeho podoba v minulosti jakkoli ovlivňována (především v 18. a 19. století). Od dob biblických prošel židovský náboženský sňatek pouze malými změnami. "Manželský sňatek je společenskou smlouvou mezi mužem a ženou, jejímž účelem je společné soužití a zplození potomků" (katalog). Judaismus umožňuje za určitých podmínek manželství rozvést a po celá staletí udržuje taktéž tradici sňatku švagrovského. Židovský svatební obřad má dvě části - zásnuby (hebrejsky kidušin nebo erusin) a samotný sňatek (nisuin). V minulosti byla mezi těmito částmi i roční prodleva, ale dnes se mohou konat zásnuby i sňatek v jeden den.Významnému aktu pod svatebním baldachýnem (chupa) předchází rozhodnutí o svatebních podmínkách (tnajim), půst snoubenců, návštěva rituální lázně (mikve) a nakonec podpis svatební smlouvy (ketuba). Ženich a nevěsta (chatan a kala) jsou po obřadu (bedeken-pokrývání hlavy nevěsty závojem) přivedeni pod svatební baldachýn uvnitř synagogy. Dříve se svatby konaly venku a vždy večer - baldachýnem byla noční hvězdná obloha. Za přítomnosti dvou mužských svědků, obřadníka a deseti dospělých mužů (minjanu) v první části - v zásnubách nastane rituál obcházení ženicha nevěstou, požehnání nad vínem i požehnání zásnub, pití prvního vína snoubenci se zasnoubením prostřednictvím prstenu, který ženich navléká nevěstě. Předělem mezi částmi je předčítání svatební smlouvy. Pak dojde na vlastní sňatek se sedmi požehnáními (ševa brachoť) a vypití druhého poháru. Na závěr symbolické rozbití předmětu jako připomínky zničení jeruzalémského Chrámu. Následuje hostina a veselení, předávání darů, tanec a písně. Proměna rituálu: postmoderní židovská svatba je projekt mladé kanadské umělkyně Melissy Shift v alternativním pohledu na tradiční obřad. Představuje tu vlastní svatební akt formou choreograficky propracované prostorové instalace, dotvářené projekcí digitálního videa a počítačového fotografického obrazu, navíc s kritikou posvátného textu z pohledu genderu a vloženou vlastní zkušeností. Dvacetiminutová projekce, instalována v hlavní lodi Španělské synagogy, volně navazuje na hlavní část expozice (popsané výše). Výstavě v Židovském muzeum v Praze - do 4. června 2006 předcházelo několik let pečlivé přípravy. Přibližuje tradiční svatební obřad Židů v jeho průběhu a se všemi atributy. Fotografiemi, oděvy, prsteny, smlouvami, dary a řadou dalších exponátů umožňuje představit si plastický a přesný obraz jedné z velmi významných událostí života každého člověka. Výstava je oslavou židovské komunity v minulosti a současnosti.
Vydavatelel