Jazykové hody i nehody

1 2004 Ostatní česky
obálka čísla

Nejprve vysvětlení tohoto názvu: hody i nehody jsou slova mnohoznačná. Konkrétní hody si představujeme jako vepřoknedlozelo hojně zalité řízným plzeňským pivem, hody abstraktní prožívají literární fajnšmekři nad dílem K. H. Máchy, bratří Čapků nebo třeba M. Viewegha. Konkrétní nehoda je srážka s vlakem (nebo blbcem), o nehodách jazykových by mohly mluvit tisíce žáků nad diktáty a slohovými pracemi.

Naším úkolem bude zabývat se těmito aspekty po stránce jazykové. V první kapitole se zaměříme na základní formy českého jazyka.

a) Spisovné češtiny se užívá ve veřejném životě naší společnosti – ve školách, na úřadech, v rozhlase a televizi, v tisku, v oficiálním mezinárodním stylu. Je nejdůležitější podobou našeho národního jazyka.

b) V běžném životě často mluvíme češtinou obecnou, která se v podstatě neliší od spisovné, má jen zčásti jinou výslovnost, některé jiné výrazy: např. mlíko = mléko, děkuju = děkuji...

c) Nářečí / dialekty se zachovaly z minulé doby hlavně na venkově. Nejznámější je nářečí hanácké, valašské, moravskoslovenské, chodské...

Uvedeme ukázku hanáckou z okolí Holomóca (Olomouce).

Hanácky nebe

Na vesokym pernikovym kopco sedijó pámbu ze fšeckéma svojima aňdělama. Majó tam veleke hromade trnkovéch šešek a rebnik plné rozpuščenyho masla. A tí aňděli namáčajó te šeške v tem rebniku a kotólajó jich s teho kopca důle, abe se hoďně namotale pernikem, než se dokotólajó hanákovi do hobe.

Spisovně: Na vysokém perníkovém kopci sedí Pán bůh se všemi svými anděly. Mají tam velké hromady švestkových knedlíků a rybník plný rozpuštěného másla. Andělé namáčejí knedlíky v máslovém rybníku a kutálejí je dolů z kopce, aby se hodně nabalily perníkem, než se dokutálejí Hanákovi do úst.

Škoda, že současně s nářečími zanikají i krásné starodávné kroje i zvyky. Naštěstí vznikají stále nové národopisné soubory, které se snaží tyto folklórní památky zachovat i pro budoucnost.

d) Profesionální hantýrka a slang se užívají v neoficiálních projevech příslušníků jednotlivých povolání nebo zájmových skupin. Prkýnka jsou pro sportovce lyže, bažant u vojáků znamená nováčka. Slangové výrazy bývají více citově zabarvené – např. v mluvě železničářů je papoušek druh pestře zbarvené lokomotivy.

e) Argot je mluva společensky podražených lidí – zlodějů, tuláků, prostitutek, kteří se užíváním zvláštních, obecně nesrozumitelných slov snaží utajit obsah sdělení před nezasvěcenými lidmi. Stříkačka znamená pistoli, bonzovat je udávat, čórnout je ukrást...

f) S vývojem společnosti a techniky zanikají některé věci a s nimi i názvy. Těmto slovům říkáme historismy – palcát, brnění... V uměleckém jazyce používají spisovatelé historických děl – archaismů, např. šalše = omáčka. Naproti tomu vznikají pojmy i slova nová – neologismy: posilovna, jogging, rogalo...

V příštích částech jazykového koutku budeme pokračovat dalšími kapitolami. Byli bychom rádi, milí čtenáři, abyste nám posílali své dotazy, náměty, připomínky. V budoucnu je použijeme.

-Magda-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012