Generál Janoušek - Air Marshal RAF

12 2003 Dějiny česky
obálka čísla

10. října 1893 se narodil v Přerově československý divizní generál a britský letecký maršál RNDr. Karel Janoušek. Při 110. výročí narození vzpomínáme nejen jeho zásluhy v obou zahraničních odbojích, ale i truchlivých let po odsouzení na doživotí komunistickým režimem. Let strádání v ;hradčanském "domečku", na plzeňských Borech, na Mírově, v Opavě i v proslulém Leopoldově.

Mladý Karel Janoušek pracoval po maturitě ve firmě svého strýce, 1915 však musel obléci rakousko-uherskou uniformu jít bojovat na východní frontu. Již po roce však s několika kamarády přeběhl na ruskou stranu a po krátké internaci získal souhlas k vstupu do České družiny v Kyjevě. Později jako příslušník 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi bojoval již v čele 3. roty v památné bitvě u Zborova. Do vlasti se vrátil po sibiřské anabázi v hodnosti kapitána až v roce 1920 a pomáhal budovat novou čsl. armádu. V touze po dalším vzdělání se plukovník Janoušek přihlásil ke studiu meteorologie a geofyziky na Karlově univerzitě v Praze.

Během studia převážil v něm zájem a láska k ;moderní perspektivní zbrani -- letectvu -- a tuto specializaci již neopustil. V roce 1938 jako generálu mu byla svěřena funkce velitele zemského letectva. Doktorem přírodních věd byl promován v předvečer tragických událostí pro náš stát 18. 11. 1939.

Po německé okupaci našich zemí se ihned zapojil do podzemního hnutí odporu, po varování přátel a sledování gestapem uprchnul počátkem roku 1940 do zahraničí, aby vstoupil do druhého odboje. Ve Francii byl pověřen vybudováním letecké základny čsl. letectva v Cognacu. Po rychlém pádu země se mu podařilo přesunout do Velké Británie, kde pokračoval v budování čsl. leteckých perutí v rámci britského královského letectva RAF. V krátké době byl jmenován Inspektorem čsl. leteckých jednotek. Od počátku své činnosti prosazoval koncepci okamžité aktivity čsl. letců v přímém boji s nepřítelem. Významné a úspěšné výsledky našich wingů, počínaje bitvou o Británii až do konce války, potvrzovaly výmluvně Janouškovy záměry.

Za své organizační a operační zásluhy obdržel generál Janoušek jeden z nejvyšších vojenských řádů Velké Británie "Knight Commander of the Most honorable order of the Bath" (Rytíř nejctihodnějšího Lázeňského řádu). Současně byl jmenován divizním generálem a maršálem Royal Air Force.

Velmi smutný byl návrat generála Janouška do vlasti v roce 1945. Jeho manželka, sestra a bratr byli umučeni v koncentračních táborech. Byl sice jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu čsl. armády, ale týden po komunistickém puči v únoru 1948 byl z armády propuštěn. Státní bezpečnost na něj nasadila provokatéra, který ho udal při fingovaném pokusu o převedení za hranice. Byl zatčen, uvězněn a odsouzen za zradu na 19 let, později po tzv. "borské vzpouře" byl rozsudek zpřísněn na doživotí.

Teprve v roce 1960 byl propuštěn na svobodu, ale až v době "Pražského jara" rehabilitován. Rozsudkem vyššího vojenského soudu v Příbrami z 4. 7. 1968 byl generál Janoušek zproštěn obvinění ze zločinu přípravy protistátních úkladů zločinu vojenské zrady a zločinu zběhnutí, trestních činů neprokázaných a vyprovokovaných.

Po propuštění z věznic pracoval jako pomocný dělník, teprve v roce 1967 mu komunistický režim přiznal skromný důchod. Během svého dlouhého pobytu v kriminálech byl dále urážen a denuncován komunistickými pisálky jako představitel buržoazního odboje, reakční a kariéristických generál.

Jeden z hrdinů bitvy o Británii, aktivní účastník dvou zahraničních odbojů, divizní generál a britský letecký maršál dr. Karel Janoušek zemřel v Praze na následky dlouholetého věznění 27. října 1971. Urna s jeho popelem byla uložena na libeňském hřbitově za povolené účasti generálovy neteře a několika zahraničních letců.

Při smutečním obřadu ve strašnickém krematoriu se vedení čsl. lidové armády zachovalo velmi nedůstojně: nedovolilo, aby byl pohřben s vojenskými poctami zakončenými státní hymnou. Čestnou stráž stáli u rakve naši letci v uniformách RAF s nášivkou Czechoslovakia bez oficiálního souhlasu. Řeč na rozloučenou pronesl generál František Fajtl.

Tak se minulý režim odvděčoval válečným hrdinům.

Dle soudobých pramenů

Vladimír Kašák

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012