VÍTĚZSTVÍ DUCHA NAD POROBOU - Významné příspěvky k poznání historie 20. století

12 2003 Kultura česky
obálka čísla

Ve Vlasteneckém sále Karolina se v polovině září uskutečnilo slavnostní předání historické univerzitní medaile "za neohroženou myšlenkovou tvůrčí činnost v nesvobodných podmínkách", kterou in memoriam udělil prof. JUDr. Václavu Chytilovi rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. ing. Ivan Wilhelm. Medaili předal manželce, JUDr. Zdeňce Chytilové, prorektor UK doc. PhDr. Michal Šobr. Při této příležitosti editor PhDr. Zdeněk Pousta uvedl knihu s výňatky z Chytilova díla, vzniklého v době jeho perzekuce.

Ústav dějin a Archiv Univerzity Karlovy v Praze vydal v letech 1995 -- 2003 triptych pozoruhodných vědeckých přednášek a statí z tvorby politických vězňů. Vznikly v čase represálií 50. let v československých kamenných věznicích a pracovních táborech, tzv. lágrech, v uranových dolech. Vzácné dokumenty "zamřížovaného" svědectví zpřístupnil dalším generacím editor této osobité trilogie PhDr. Zdeněk Pousta. Knížky Filosofie za mřížemi.

Leopoldov léta padesátá (1995), Vězeňské přednášky Růženy Vackové (1999) a Profesor Václav Chytil a uranové doly (2003) zachycují neutuchající lidskou touhu po svobodě, po svobodě ducha a intelektuální život fyzicky vězněných osobností. Shromážděné texty však dokazují, že se duši trýznitelům uvěznit nepodařilo.

V dlouhých letech žalářování někteří přednášeli svým spoluvězňům o literatuře, kultuře, politice, etice, filosofii a navzájem se učili cizím jazykům. V liberálnějších dobách, kdy přesto věznice a lágry praskaly ve švech, se někdy podařilo v propašovaných školních sešitech písemně zachytit jejich úvahy a přednášky. Texty kolovaly a prosvětlovaly živoření v gulazích. Spoluvězni tak vlastně prošli neformálním "univerzitním" studiem. Díky odvaze a statečnosti perzekvovaných i ojediněle některých bachařů či civilů se podařilo uchovat pro další generace část těchto sešitů, propašovat je za ostnaté dráty "ven" nebo je dovedně zazdít v ;areálu věznice. Například v roce 1955 spoluvězeň A. Bečvář mistrně ukryl intelektuální odkaz, leopoldovské přednášky PhDr. Pavla Křivského. Teprve po desítkách let se je podařilo najít a předat Archivu Univerzity Karlovy v Praze.

Zdeněk Pousta v zasvěcených úvodních studiích dokumentuje otřesné poměry v nesčetných perzekučních zařízeních proslulých 50. let (někteří vězni byli propuštěni až v roce 1967!), kde v roli otroků pracovaly postupně desítky a desítky tisíc osob -- 250 000 politických vězňů. Mezi nimi se ocitl výkvět národa, popleněný již nacistickou okupací -- univerzitní profesoři, právníci, lékaři, inženýři, důstojníci, vojáci, umělci aj. V ;extrémně těžkých podmínkách, ve vedru, mrazu a v radioaktivním prostředí dokázali někteří čelit nepřízni osudu silou svého ducha a překonat obludné podmínky: "ve dne v noci nás obklopovalo zhoubné radiační záření, z ;něhož nebylo úniku...".

V ;posledním svazku dokumentační univerzitní řady vězeňských textů je zachycena část duchovního díla univerzitního profesora JUDr. Václava Chytila, napsaného v době jeho devítileté perzekuce. Stať Pojmosloví, která byla určena pro laiky-spoluvězně, kteří nikdy logiku nestudovali, je odborníky považovaná za "neobyčejně bystrou, elegantní a neortodoxní" (doc. M. Jauris). V úvodu k delšímu spisu Vina a trest prof. Jiří Přibáň poznamenává, že text je svědectvím o tom, jak se v extrémních podmínkách nesvobody rozum stává zdrojem vnitřního osvobození... a přitom není zamyšlením nad dobovou politickou, morální či osobní situací... Intelekt se zde snaží osvobodit hned dvojnásobně: tím, že nerezignuje v konfrontaci s tlakem nesvobodného prostředí,... nepovažuje za nutné se s ;tímto tlakem kriticky či alespoň metaforicky vypořádat.

Vedle odborných textů čtenáře zaujme originálně sepsaná vzpomínka na pohřeb Chytilova učitele JUDr. Karla Engliše, prvního rektora Masarykovy univerzity v Brně. Konal se v hluboké totalitě v ;příznačné smuteční atmosféře, strachu i odvahy, podbarvené ubohostí totalitních praktik.

Kniha obsahuje i životní medailonek JUDr. Václava Chytila (1907 -- 1980) od PhDr. Jiřího Pulce, ředitele Archivu Masarykovy univerzity v Brně.

Pohnuté osudy perzekvovaných vězňů mají ještě další ponurou stránku. Jejich rodiny strádaly na svobodě a pykaly s nimi. Vyhozeny z bytů, domů a zaměstnání. Prošly nejrozmanitějšími peripetiemi, mj. obtížemi dětí se studiem... Trpce zní slova dcery prof. Chytila, ing. Zdeňky Chytilové-Novákové, když vzpomíná, jak ji prvního září odmítlo strážnické gymnázium nastoupit do školy, neboť měla otce v ;kriminále... Nakonec však studovala na střední odborné škole (pod hrozbou vyloučení z jakéhokoliv důvodu). "Rodiče spolu nežijí. Otec je na Vojně," naučila se opatrně, ale po pravdě odpovídat na všetečně nebezpečné dotazy. Kdo však věděl, že je na příbramském uranovém lágru Vojna?!

Manželka, právnička Zdeňka Chytilová (1912), si odpykávala svůj "trest" na svobodě v nečekané roli švadleny a samoživitelky rodiny. "Muselo se vydržet, muselo se vydržet," praví žena, která svou profesi nemohla vykonávat. Socialistický stát ji, stejně jako politické vězně, nepotřeboval. Zmarněný potenciál národa... Z její tváře vyzařuje ušlechtilost a pokora. Vychovala dvě dcery, překlenula nepřízeň osudu a statečně stála po boku svého manžela.

Poustovy tři úvodní studie, zpracované s mimořádnou erudicí, jsou cenným pramenem k zmapování tragického poúnorového období až do Pražského jara. Jemu patří především dík za strastiplnou práci, dopátrat se a popsat dalším generacím, co znamenal "socialistický humanismus". Bylo by záslužné, aby se tyto Poustovy studie, dokumentující porobu a zvrhlost komunistického režimu, staly příručkou k našim dějinám a vydaly se jako samostatná publikace. Už na středních školách by příručka měla být doporučenou četbou.

Olga Bezděková a Jaroslav Veteška

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012