Sokolská hlídka Sokolská hlídka Sokolská hlídka - Na sever od Záběhlic

Když jsem loni v červnu psala reportáž ze setkání švédských Čechů v Kyrkekvarnu, položila jsem řečnickou otázku, zda se podaří uskutečnit plánovaný letní tábor pro děti zdejších krajanů, o jehož pořádání se tenkrát rozhodlo. Zde přináším důkaz, že podařilo.

Hlavní organizátor akce, Pavel Mrázek, je takový tygr severu. Do čeho se zakousne, to už z drápů nepustí. Letní tábor uspořádal v ideálním prostředí kanoistického střediska (českému dialogu tak dobře známém) v Kyrkekvarnu, v krásné a čisté přírodě uprostřed lesů s dokonalým zázemím moderně vybavené budovy. Je pravda, že původně měly kapacitu naplnit především děti českých rodičů žijící ve Švédsku, aby se zde během pobytu zdokonalily v češtině. Domácích táborníků bylo však málo, tak proč by nakonec starosta Sokola Göteborg nepozval malé české sokolíky, aby doplnili počet a zpestřili průběh? Byl to dobrý nápad a jak vidno, osvědčil se.

Mimo již zmíněného Pavla Mrázka, jeho ženy Jitky, která zde vyučovala angličtinu, a skvělého kuchaře Zdeňka Černého, se na chodu tábora podílely sokolské cvičitelky a vedoucí PaeDr. Jindra Košťálová a Renata Čáslavová. Se třemi posledně jmenovanými dospělými účastníky letního tábora jsme se sešli v jedné pražské restauraci.

Jindry Košťálové, metodičky Ústřední školy České obce Sokolské, jsem se zeptala, jak vše pro český sokolský dorost začalo:

Pavla Mrázka znám už delší dobu a on mi jednoho dne zavolal, že chce uspořádat mezinárodní tábor pro děti, finance a formality že zajistil, a zda bych měla zájem se připojit. Slovo dalo slovo, domlouvání a organizační věci zabraly asi půl roku a nakonec jsme úspěšně 28. června t.r. s dětmi vyjeli do Švédska.

Povedený letní tábor je pro jeho malé, ale i velké účastníky zážitek na celý život. Tento rozhovor pro Český dialog zprostředkoval a jak se teď říká zasponzoroval Zdeněk Černý z Helsinborgu. Všichni tři nadšeně vzpomínáte a na tvářích se vám rozlévá radostný a spokojený výraz. Jak tedy vypadal sokolský tábor s mezinárodní účastí?

Náš tábor vypadal jako každý jiný tábor s tím, že děti z pražského Sokola spolu chodí během roku cvičit do tělocvičny a jsou tedy spolu sžité. Právě proto jsme vybrali děti ze stejné jednoty. V Kyrkekvarnu se samozřejmě cvičilo, vyučovaly se jazyky -- švédské děti se učily česky a ty naše anglicky. Celkem bylo 38 dětí, 26 našich a 10 švédských a dvě norské.

Jak si všechny ty děti spolu rozuměly?

Rozuměly si báječně. Většina švédských dětí umí česky a tomu, kdo měl potíže, pomohli kamarádi. Myslím si, že se sžily báječně.

Na otázku: "Jak hodnotíte jazykovou náplň tábora?" odpověděla Jindra Košťálová:

Měli jsme s sebou pro švédské děti učitelku základní školy paní Zinu Kutovou a ta je učila formou her. Mezi dětmi byl poměrně značný věkový rozdíl, pohybovaly se v rozmezí od 10 do 14 let. Patrné byly také rozdíly ve znalosti jazyka, někdo mluvil lépe, někdo hůř. Myslím si ale, že spokojeni byli všichni. Mně se ten Pavlův nápad letního tábora s jazykovou náplní velice líbil. Všichni jsme se přesvědčili, že se "studenti" po týdnu mohli podstatně lépe domluvit mezi sebou, našli si v Kyrkekvarnu i kamarády a přátelili se mezi sebou dohromady. Bylo to prima.

Už jsem slyšela, že Zdeněk Černý skvěle vařil a děti si ho náramně pochvalovaly... Jaká jídla se připravovala v česko-švédské táborové kuchyni?..

Vařila se různá jídla, švédská, česká a také italská. (Bodejť ne, vždyť Zdeněk je tak trochu Ital a kdysi mi ukazoval italské potvrzení statutu politického uprchlíka - M. H.).

A jídlo bylo skutečně moc dobré. Ovšem favoritem mezi kulinářskými díly byly špagety!

Jak byla spokojená náčelnice Sokola Praha-Záběhlice, Renata Čáslavová?

Musím přiznat, že jsem jela na tábor po dlouhé době. Pravidelně jezdíme s dětmi na sokolská soustředění, ale takovýto tábor naše jednota pořádala poprvé. Bylo to díky tomu, že členkou naší jednoty je právě Jindra Košťálová.

Dají se srovnávat tyto děti co se týče nějakých zvyků? Jsou, podle Vašich zkušeností, rozdílné švédské a české děti? (Tato otázka vzbudila významný pohled mezi oběma cvičitelkami a vyloudila jim úsměv na tvářích -- M. H.)

Trošku rozdílné samozřejmě jsou. Narodily se v jiné zemi, vyrůstají v rozdílných podmínkách. Zas tak výrazně se ale neliší.

Letní jazykový tábor ve Švédsku, který uspořádal Sokol Göteborg od 29. června do 6. července 2003 a jehož se zúčastnily děti ze Sokola Praha-Záběhlice trval jenom týden. Všichni se shodují, že by to chtělo alespoň 14 dní.

Na otázku, zda výtku přijme a polepší se, odpovídá starosta Sokola Mrázek vyhýbavě. Fousy si ale Pavel nepěstuje a tak jeho šibalský úsměv právě "pod fousy" nemá co skrýt. Jindra Košťálová nadšeně souhlasí, že by se napřesrok tábořilo někde u moře. A Pavel určitě jako správný tygr zatne drápy. Vždyť je to pro skvělou věc...