Co vlastně jsme? Emigranti? Uprchlíci?

U příležitosti 2003 SVU konference, pořádané v konci letošního června v Cedar Rapids, Iowa, došlo ke kontroverzní námitce. V jedné z přednášek byl totiž v anglické verzi při překladu z češtiny použit termín "emigrant" pro všechny ty, kdo odešli z oblasti Čech, Moravy či Slovenska do ciziny (a tedy také do USA nebo Kanady) během minulých dvou století. Místo používání slova "emigrant" byl jedním účastníkem požadován jako správnější termín "exulant" (výraz pravděpodobně chybně převzatý z německého "der Exilant"). Toto slovo ani neuvádí česko-anglický slovník. Hlavně a především však se vůbec nenachází v americkém jazykovém referenčním chvalně známém slovníku "Webster´s New World" (College Dictionary - 4th Edition - 1999), který je jedním z hlavních vodítek platné američtiny (angličtiny), neboť v podtextu jeho názvu je řečeno, že je vodítkem pro angličtinu 21. století. Naproti tomu "Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost" z roku 1978, vydaný Academia, Praha, uvádí, že exulant je ten, kdo je v exilu, vyhnanec ku příkladu: pobělohorští exulanti nebo exulantská literatura. Ve Websteru najdeme anglické slovo "exile" s tím, že má svůj původ v latinském "exilium", znamenající převážně nucené vypovězení či vyhnanství (expatriace), jen někdy také dobrovolné přemístění se z rodné země.

Zaměříme-li se na výraz "emigrant", čteme ve Websteru, že toto slovo má svůj původ v latině, tj. "emigrare", což znamená se vystěhovat. Z ;toho by též mohlo plynout vysvětlení, že v takovém případě si daný jedinec či rodina objednali stěhovací vůz a okázale se se svými sousedy a přáteli rozloučili, aby pak odjeli natrvalo do ciziny a tím se přestěhovali z jedné země do druhé země. Kdo to udělal? Abychom však nabyli u každého jedince přesnější orientaci, vyžadovalo by toto označení individuálně podrobnější rozbor osudu každé osoby. Vcelku však nám je známo, že během druhé poloviny 19. století se mnozí lidé trvale přemístili z bývalého rakousko-uherského císařství do USA s ;tím, že použili pro přepravu svých základních svršků objemné dřevěné truhly. Toto ostatně také ukazuje výstava v Národním muzeu a knihovně Čechů a Slováků v Cedar Rapids, IA.

Jestliže se nad touto shora zmíněnou námitkou zamyslíme, shledáme, že máme k dispozici celý kaleidoskop různých výrazů, které se na první pohled značně liší. Posuďte ale sami tyto další možné výrazy: utečenec (snad z vězení nebo z tábora), uprchlík (třeba z ;blázince či z ošetřovny, domova důchodců, ale také z tábora pro uprchlíky), azylant (žádající o útočiště, někdy sice z politických důvodů, ale velmi často také ze záměrně vylhaných důvodů, protože daná osoba měla v rodné zemi problémy se zákonem pro zpronevěření peněz, pro rozvodové řízení, pro neplacení alimentů na děti apod.), dezertér (nejspíše z vojny či kvůli státní zradě), vyhoštěnec (na příkaz rodného státu, často ale také tento příkaz je uvalen z vlastního zavinění), vystěhovalec (snad analogie emigranta), politický emigrant (odchod z rodné země pro nebezpečí uvěznění), ekonomický emigrant (odchod z finančních důvodů nebo v zájmu obohacení se v cizině), pracovní emigrant (odchod pro nedostatek práce v daném oboru v rodné zemi) apod. Jak tedy nalézt z celé této škály odchylných výrazů jeden zcela společný, který by nejlépe kryl označení všech těch, kdo žijí v cizině z tak rozmanitých důvodů?

Další kontroverzní slovo by v této souvislosti mohl být často užívaný výraz "krajan". Ve výše zmíněném Websteru nalezneme v angličtině vysvětlení daného výrazu jako "countryman", tedy člověk, který žije na venkově nebo osoba, která má stejnou rodnou zem. Jinak je zde také jako alternativa použít výraz "compatriot". Dalším nahlédnutím do Websteru vidíme, že toto slovo je tam vysvětleno jako "a fellow countryman" nebo "a colleague", nebo "of the same country". Citovaný "Slovník spisovné češtiny" říká, že krajan je ten, kdo pochází z téhož kraje, z téže země, rodák. Kupříkladu členové Krajanského spolku ve Vídni.

Z toho všeho je zřejmé, že je třeba osud každého jednotlivce posuzovat velmi pečlivě a po důkladném průzkumu pravosti všech jeho úmyslů a tvrzení při realizaci exilu v kterékoliv cizině. Ale který všeobecný termín volit, aby odpovídal v co nejširší míře všem těm výše uváděným alternativám?

Pozn. redakce:

I my máme občas při psaní komentářů a článků těžkou hlavu se správnou volbou těchto výrazů v ;daných souvislostech. Věřte, že i když se možná občas někomu z ;vás použitým výrazem nezavděčíme, volba je vždy míněna dobře. Uvedený článek názorně ukazuje, jak je to těžké, vybrat správně.