Co nevíte o Štěpánovi

Přesto, že se najednou po trávníku rozsypaly pampelišky a sedmikrásky, počasí nic moc. Vydali jsme se tedy na procházku do města. Štíhlý kužel věže štěpánského chrámu, který je dominantou a symbolem města, je ve Vídni vidět skoro odevšad. Vidím jej i z okna mé ložnice a to mne inspirovalo kdysi k tomu, abych se k němu s vnoučkem, který byl u mě na prázdninách, vydala. Metrem je to ode mne asi dvacet minut.
Vystoupili jsme z metra a zamířili ke zdi, na které byla šipka – vstup na věž 60 šilinků. Zaplatila jsem tedy požadovanou částku a směli jsme vyšlapat 340 schodů, končících v místnosti se zamřížovanými okny, čpějící potem ušlých turistů, kteří kupovali suvenýry.- Tak 340 schodů zase dolů!!! ( Dlouho potom jsem si oteklá kolena musela obkládat tvarohem!) Teprve uvnitř chrámu jsem zjistila, že je možné vyjet výtahem na vyšší věž a podívat se na zvony, z nichž ten největší, který se jmenuje Pummerin, odbíjí na Silvestra půlnoc.Je možné také sestoupit do podzemí a prohlédnout si katakomby s významnými nebožtíky v cínových rakvích. Původně zde byl i hřbitov, který nechal zrušit Josef II. Pod Vídní byly rozsáhlé, až tři patra hluboké podzemní chodby, kde mohl parkovat i vůz s koňmi, a také se zde pohřbívalo. Říká se, že po válce šla nějaká paní do sklepa a vyšla až pod Štěpánem. Mezitím jsou tyto chodby narušeny metrem. Vídeňáci si „Šteflu“, jak mu něžně říkají, velmi váží a koluje o něm spousta pověstí. Některé pocházejí už ze středověku, například ta o jižní věži. Stavební mistr Petr z Prachatic prý měl nadaného tovaryše, který se zamiloval do jeho dcery. Mistru Petrovi však byl pouhý tovaryš pro dceru málo, tak mu dal podmínku, že dceru dostane, až postaví věž. Stavba se však protahovala léta a tovaryš byl stále smutnější. Toho využil ďábel a slíbil mu pomoc pod podmínkou, že po dobu stavby nevysloví žádné svaté jméno. Stavba pak rychle pokračovala a byla už skoro hotová, když tovaryš uviděl stát pod chrámem svou vyvolenou. Zavolal na ni Maria!. V tu chvíli spadl z lešení a zabil se. Věž zůstala nedokončená. Dokončili ji později a umístili do ní zvony.Počátky stavby sahají až do poloviny dvanáctého století. Na místě původně románského kostela vznikal velký gotický chrám, podobný chrámu sv.Víta v Praze. Později byl vybaven nádhernou barokní výzdobou. Mezi četné sochy se řadí také socha Krista bolestného z 15. století, o níž se vypráví, že se jí opilí mladíci vysmívali, že vypadá, jako by ji bolely zuby. Zuby je začaly potom skutečně strašlivě bolet a přestaly teprve potom, až se mladíci vrátili a prosili o odpuštění.Dole jsme okouzleně pozorovali zlatý kříž, třpytící se ve slunci na vrcholku věže. Zmocnila se mně lehká závrať a připomněla mi další legendu.Když se na věž pokládala koncem devatenáctého století nová krytina, bylo rozhodnuto osadit také nový kříž. Znamenalo to vyšplhat se na nejvyšší bod věže jen s lany a kladkostrojem vytáhnout a upevnit těžký kříž. Jeden z pokrývačských mistrů se toho odvážil a úkol se mu podařil. Tehdejší starosta města se ho zeptal, jakou si přeje odměnu. Muž skromně pravil, že by chtěl jet domů do Podivína zvláštním vlakem a starosta mu jeho přání splnil. Přednosta stanice v Podivíně, když obdržel telegrafickou zprávu, že přijede zvláštní vlak z Vídně, hned běžel za starostou a oznamoval příjezd vysoce postavené osobnosti. Starosta si v rychlosti oprášil cylindr, povolal hasiče s kapelou, školní děti a selky s chlebem a solí a všichni čekali, kdo se objeví. Vystoupil však jen pokrývačský mistr, který chtěl přijet domů s parádou.Zajímavé je, že během druhé světové války i přes bombardování v jeho blízkosti, nebyl chrám nějak významně poškozen. Stalo se to až v dubnu roku 1945, kdy přeskočila jiskra z okolních hořících domů. Shořela celá střecha. Obrovský zvon se utrhl a spadl doprosřed chrámu. Zdálo se, že je chrám ztracen, ale v dubnu 1952 byl znovu slavnostně otevřen.
Jana Probst, Vídeň
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad