Nový Almanach české poezie

24. února letošního roku (2023) byl čtenářům představen nový Almanach české poezie, a to v pořadí již šestnáctý. Nese název „Poslední místo u ohně“. Jeho editorem je opět básník Vladimír Stibor z Nechvalic na Sedlčansku. Knihu ilustroval akademický malíř Ivan Bukovský. V tomto Almanachu, který byl přivítán na svět nejen zúčastněnými autory v pražské Haštalské ulici, je zastoupeno kolem padesáti i mimo republikových tvůrců. Jde o spisovatele, kteří jsou většinou organizováni jak v Obci spisovatelů, tak i v Unii českých spisovatelů.
(Ó, kéž by se z těchto dvou frakcí opět stala mocná a pomocná jediná.) Antologie je ještě nápaditě doplněna o zajímavý prvek, o otázku, na kterou odpovídají všichni zúčastnění básníci. Je to nápad pana editora a rozhodně je více než zajímavé, a mnohdy až úsměvné posoudit, jak jednotliví píšící k položené otázce přistupují. Tak trochu provokující otázka zněla:…
„Co bylo největší pokušení vašeho života?“
V této antologii, stejně jako i v těch předchozích, je možno celkem dobře sledovat vývoj jak jednotlivých tvůrců-básníků, tak i celkový trend poetické tvorby v české kotlině. Je evidentní, že by tento fenomén mohl v budoucnu mít vypovídající, a dá se říci i naučnou tendenci, upotřebitelnou při hlubším, odborném… a profesionálním hodnocení úrovně literatury v této nelehké době.
V antologii jsou zastoupeni již ostřílení a známí bardi, jako Karel Sýs, Jiří Žáček, Roman Spuk, Olga Nytrová, Františka Vrbenská, Marie Dolistová a další skvělí literáti, ale i mnoho dalších velmi nadaných tvůrců. Nelze je zde vyjmenovávat a je mi to trochu líto. Jejich poetické celky jsou ukázkou dobré mužské i ženské poezie této doby.
Starý pan Platon kdysi prohlásil, že ženy jsou jen brázdy, do kterých sejí muži svá semena. A pan Aristoteles prý neměl příliš v lásce mentorku aiolských šlechtičen, tolik opěvovanou básnířku ostrova Lesbu, paní Psapfu. Po jejím úchvatném lyrickém díle, psaném už před více než dvaceti šesti stoletími, zbylo jen pár nestárnoucích zlomků. Vše ostatní hladově pozřel oheň alexandrijské knihovny.
Takže dnes lze říci, že svěží poezie žen, shromážděných v této nové antologii s názvem Poslední místo u ohně, je jakousi jemnou plastickou matérií, tvárnou platformou, do které jsou slovy zúčastněných žen otištěny stopy dějícího se světa. Lze tedy doufat, že tato slova… básnířek, ale samozřejmě i básníků tohoto nového Almanachu… se stanou vzklíčitelnými semeny, darem vyneseným z transcendentálního prostoru jejich senzibilními dušemi. Je tam vše, láska, hravá milostná touha, jemně dráždivý sex, obdiv ke kouzlu přírody, ale i duchovní směřování k spirituální sféře a jejím, tolik potřebným, hodnotám. Je zde hluboké zamýšlení nad problematikou současného Bytí, a to vše je vyjádřeno v zajímavých metaforách, umocněných výsostným talentem zúčastněných.
Na závěr je nutno poděkovat Vladimíru Stiborovi, který sám je skvělým spisovatelem a množství sbírek jeho básní, ale i povídek rychle narůstá. Lze mu jen závidět, že jeho soukromá Múza je tak na polibky štědrá. Kromě toho je i zdatným a vidoucím fotografem, který má na svém kontě již mnoho zajímavých výstav… Je až neuvěřitelný rozsah jeho činnosti a patří mu obdiv nás, kterým je, díky jeho úmorné editorské práci, umožněno předvést to, co nám je vkládáno… shůry… do Vědomí… Díky pane Vladimíre…!
Alena Klímová-Brejchová
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad