Na střeše světa se usadili holubi

My, naivní obyvatelé zeměkoule, jsme doufali, že války, bombardování, ničení všeho, co jsme dokázali vytvořit, nesmyslné zabíjení dospělých lidí i dětí už máme za sebou. Že můžeme snít o šťastné budoucnosti, objevovat dosud neznámé zázraky přírody, že má smysl pracovat, učit se, fandit vědě a dobru.Senioři doufali, že státní ceny za své přínosy společnosti jim budou udělovány ještě za života a ne až to po jejich smrti nějaké nadosoby dovolí.  Věřili, že mladí se z toho dostatečně poučí.

Ale pak, světe div se, přišel covidový šok. Kde se vůbec vzal covid-19? Zametá s lidstvem, jako by chtěl vyklidit planetu. Povinné očkování, nošení roušek, zákazy shromažďování, izolace, samota, deprese. Kontakty přátel zakázány. Aby toho trápení nebylo málo, dostavují se další šoky. Šoky z přírodních katastrof, požárů, sucha, kotrmelce počasí.Jako vyvrcholení přepadl lidstvo šok z nečekané, a zatraceně kruté války mezi dvěma sousedy na globusu.Obavy z dalších válečných i jiných zločinů zamotaly naše osudy do klubíček a my se bojíme je rozmotávat. Jakou cestou se teď vydat. Co dělat? Co nedělat? Proč vůbec něco dělat? Pro koho? Jako by se smysl života schoval do nějaké skrýše, aby přežil. Účty a faktury spolykaly naše platy i důchody. Investovat není co. Není proč. To jsou otázky pro náš vyděšený, vystresovaný mozeček. Z těchto důvodů se my, světoobčané, postupně usazujeme jeden vedle druhého jako holubi na okraji střechy světa. Přisedl si k nám i skřítek Strach, který jen tak pro nic za nic své služby nenabízí. Je moudrý. Varující. Společně se díváme, co se pod námi na zemi děje. Dobro a zlo spolu šermují od počátku dějin, ale že se ještě v 21. století nedokážou dohodnout, to nám, holubům, hlavy neberou. Představujeme si, že zvítězilo zlo. Vítěz sedí na hromadě sutin. Zabil lidi kolem sebe, zbořil domy kolem sebe. Zničil všechno, co se dalo. Zůstal sám. Co bude jíst? Co bude pít?  Kde bude bydlet? Sedí jako král bez koruny a bez poddaných. Příroda se chystá vzít si zpět jeho život, který mu půjčila. Holubi to pobaveně pozorují ze střechy celého světa, strouhají mu mrkvičku a jejich srdce se spojují v nekonečný náhrdelník vzájemné lásky a porozumění.Z toho plyne poučení: Když zvítězí zlo, zvítězí dobro. A když zvítězí dobro, záleží na inteligenci a charakteru politiků, aby ho ve zlo chtě nechtě neproměnili.Milí holoubkové! Začneme pomalu rozbalovat klubíčka svých osudů?

Lidka Lojdová