Horálkovic vánoce

Byly hlavně se zpíváním koled. Kapr, salát, to taky, dárky? Vůbec si nepamatuji, jaké dárky jsme si rozdávali. Jen jako holka jsem vždycky toužila po nové knížce. A to jsem taky dostala. Často verneovku či něco jiného dobrodružného.
Ale hlavní událostí bylo společné koledování. Bylo to samozřejmé, tak jako dýchání. Moje maminka nádherně zpívala. Pořád. Populární písničky, operní či operetní árie. Ať vařila, uklízela či cokoliv jiného, zpívání bylo její součástí. My, dvě její dcery jsme také zpívaly odmala, moje děti a vnoučata už méně ale na vánoce vždycky. Zpívali jsme před večeří a před rozbalováním dárků. Jak jsi krásné Jezulátko, Narodil se Kristus pán, Nesem vám noviny, Z jedné strany chvojka, a další.
Když jsem se svými dětmi bydlela na Proseku, chodili k nám na koledy i sousedé Kolibovi. Tatík hrál na housle, můj muž na harmonium a na basu, já a další na kytary. Kromě koled pak došlo i na „moravský teror“, jak tomu někteří říkali. Neboť tatík Vláďa pocházel z Beskyd a měl praxi s tamní cimbálovkou. A moc to miloval. A já nakonec taky, moje maminka nás moravskými písničkami v mládí též radostně vyživovala. To jsme pak zpívali a hráli i mimo vánoce.
A sousedi v domě nás často prosili, ať necháme dveře otevřené, že rádi poslouchají.
I letos se těším, jak se sejdeme u stromečku s písničkou a to nejen s vnoučaty, ale i s pravnoučaty.
Eva Střížovská
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad