SVATOSLAV BÖHM: PŮDORYSY PAMĚTI

Název výstavy Galerie výtvarného umění v Ostravě, realizované ve spolupráci s pražským Museem Kampa. Expozice výtvarného umělce, který svůj život spojil s Ostravskem, Karvinskem a Opavskem. A který dnes žije v Krnově a tvoří již šedesát pět let.

KONKRÉTISTÉ

Mezinárodní Klub konkretistů byl založen 1967 v Praze M. Vystrčilem, R. Kratinou, J. Hilmarem, T. Rajlichem a teoretikem A. Pohribným (otcem Jana P., který učil fotografii na Slezské universitě v Opavě). Soustředil tvůrce z Prahy, Bratislavy, Brna, Jihlavy, Olomouce. Na severní Moravě od půlky 60. let působil v Ostravě R. Valenta, Z. Kučera, v Havířově J. Bielecki a J. Rusek, v Krnově J. Gola. V Ostravě-Třebovicích E. Ovčáček a v Krnově S. Böhm. V ateliérech obou těchto umělců členové, vč. A. Pohribného, probírali směřování, plány výstav klubu. Severomoravská sekce konkretistů byla četností schůzek a charakterem tvorby členů progresívní. O tom s projevy Bieleckého a Ovčáčka svědčilo právě směřování Svatoslava Böhma (*1934). Pozdější i druhý Böhmův ateliér žil setkáními radostnými. ale i událostmi neveselými. Povodeň v Krnově (1997) mnohá díla tehdy čtyřicetileté tvorby umělce smetla, z mnohých zbyla jen torza. Díky Museu Kampa v Praze se v průběhu let 2020 až 2021 podařilo díla umělce zachránit. Tým  restaurátorů pod dohledem autora pracoval soustředěně dlouhé měsíce. A tak pražská výstava v Museu Kampa v roce 2021, nazvaná Půdorysy paměti a provázena stejnojmennou knihou, byla zlatým hřebem za tímto velkým úsilím.

TVORBA

K nejstarším vystavovaným dílům patří série tzv. ostravských kreseb (1962-1964). Přímo v terénu mezi šedivostí hald vznikaly kresebně-malířské záznamy. Současně i kresby tušové a dřevoryty. A to již ve zjednodušených tvarech s prvky až bezpředmětnými. Z té doby jsou i tiskařské experimenty z prostředí časopisu Červený květ, kde Böhm působil mezi lety 1960-1962. Otiskem rubové strany desek, či matric, sestavených z prokladů pro sazby, docílil černobílé abstraktní kompozice v střídání pásů vertikál a horizontál, či v základních řadách forem. Od roku 1963, kdy navštívil továrnu na výrobu varhan a dřevěných forem v Krnově, začal autor z jejich špalíků, hranolů, odřezků tvořit tzv. obrazová pole. Seskupením v ploše a v kombinacích jejich tvarů vznikaly pevné i jako by dynamické tvary. Druhá polovina 60. let přinesla realizace v architektuře, jimiž prokazoval silné architektonické cítění v mnoha formách, které chápal vždy jako součást celku.

VÝSTAVA

Slovy z textu autora (ze složky k výstavě, GVUO 2022): „A snad právě proto jsem se vždy … snažil vyjadřovat tak, jak jsem byl přesvědčen o správnosti a objektivitě věcí. … Umění je nejvyšší projev duchovna. Umělec za to, co dělá, nese vždy svou osobní zodpovědnost… V tvorbě jsem se pokorně vrátil tam, odkud jsem kdysi vyšel. …“ Silně to cítíme mezi vystavenými díly autora. Kterýse snažil vyjadřovat vždy originální výtvarným jazykem, ať už v architektuře, volných dřevěných reliéfech, v kresbách, tiscích, grafických úpravách knih, návrzích knižních obálek i firemních značek. Vždy a ve všech dílech rozeznáme mistrovu citlivost i citovost. Svatoslav Böhm tak vytvořil ucelené dílo, které je právem řazeno k nejpřednější české neo-konstruktivní a geometrické tvorbě vůbec.Výstavou Svatopluka Böhma v Galerii výtvarného umění v Ostravě – centru jeho kraje pořadatelé vzdávají hold význačnému umělci a krajině, z níž vyšel, a místům navždy s ním spjatých.

GVUO Ostrava – do 15. ledna 2023.

Olga Szymanská

fotografie – Expozice výstavy v GVUO Ostrava /zdroj: www.gvuo.cz