SVATOSLAV BÖHM: PŮDORYSY PAMĚTI

Název výstavy Galerie výtvarného umění v Ostravě, realizované ve spolupráci s pražským Museem Kampa. Expozice výtvarného umělce, který svůj život spojil s Ostravskem, Karvinskem a Opavskem. A který dnes žije v Krnově a tvoří již šedesát pět let.
KONKRÉTISTÉ
Mezinárodní Klub konkretistů byl založen 1967 v Praze M. Vystrčilem, R. Kratinou, J. Hilmarem, T. Rajlichem a teoretikem A. Pohribným (otcem Jana P., který učil fotografii na Slezské universitě v Opavě). Soustředil tvůrce z Prahy, Bratislavy, Brna, Jihlavy, Olomouce. Na severní Moravě od půlky 60. let působil v Ostravě R. Valenta, Z. Kučera, v Havířově J. Bielecki a J. Rusek, v Krnově J. Gola. V Ostravě-Třebovicích E. Ovčáček a v Krnově S. Böhm. V ateliérech obou těchto umělců členové, vč. A. Pohribného, probírali směřování, plány výstav klubu. Severomoravská sekce konkretistů byla četností schůzek a charakterem tvorby členů progresívní. O tom s projevy Bieleckého a Ovčáčka svědčilo právě směřování Svatoslava Böhma (*1934). Pozdější i druhý Böhmův ateliér žil setkáními radostnými. ale i událostmi neveselými. Povodeň v Krnově (1997) mnohá díla tehdy čtyřicetileté tvorby umělce smetla, z mnohých zbyla jen torza. Díky Museu Kampa v Praze se v průběhu let 2020 až 2021 podařilo díla umělce zachránit. Tým restaurátorů pod dohledem autora pracoval soustředěně dlouhé měsíce. A tak pražská výstava v Museu Kampa v roce 2021, nazvaná Půdorysy paměti a provázena stejnojmennou knihou, byla zlatým hřebem za tímto velkým úsilím.
TVORBA
K nejstarším vystavovaným dílům patří série tzv. ostravských kreseb (1962-1964). Přímo v terénu mezi šedivostí hald vznikaly kresebně-malířské záznamy. Současně i kresby tušové a dřevoryty. A to již ve zjednodušených tvarech s prvky až bezpředmětnými. Z té doby jsou i tiskařské experimenty z prostředí časopisu Červený květ, kde Böhm působil mezi lety 1960-1962. Otiskem rubové strany desek, či matric, sestavených z prokladů pro sazby, docílil černobílé abstraktní kompozice v střídání pásů vertikál a horizontál, či v základních řadách forem. Od roku 1963, kdy navštívil továrnu na výrobu varhan a dřevěných forem v Krnově, začal autor z jejich špalíků, hranolů, odřezků tvořit tzv. obrazová pole. Seskupením v ploše a v kombinacích jejich tvarů vznikaly pevné i jako by dynamické tvary. Druhá polovina 60. let přinesla realizace v architektuře, jimiž prokazoval silné architektonické cítění v mnoha formách, které chápal vždy jako součást celku.
VÝSTAVA
Slovy z textu autora (ze složky k výstavě, GVUO 2022): „A snad právě proto jsem se vždy … snažil vyjadřovat tak, jak jsem byl přesvědčen o správnosti a objektivitě věcí. … Umění je nejvyšší projev duchovna. Umělec za to, co dělá, nese vždy svou osobní zodpovědnost… V tvorbě jsem se pokorně vrátil tam, odkud jsem kdysi vyšel. …“ Silně to cítíme mezi vystavenými díly autora. Kterýse snažil vyjadřovat vždy originální výtvarným jazykem, ať už v architektuře, volných dřevěných reliéfech, v kresbách, tiscích, grafických úpravách knih, návrzích knižních obálek i firemních značek. Vždy a ve všech dílech rozeznáme mistrovu citlivost i citovost. Svatoslav Böhm tak vytvořil ucelené dílo, které je právem řazeno k nejpřednější české neo-konstruktivní a geometrické tvorbě vůbec.Výstavou Svatopluka Böhma v Galerii výtvarného umění v Ostravě – centru jeho kraje pořadatelé vzdávají hold význačnému umělci a krajině, z níž vyšel, a místům navždy s ním spjatých.
GVUO Ostrava – do 15. ledna 2023.
Olga Szymanská
fotografie – Expozice výstavy v GVUO Ostrava /zdroj: www.gvuo.cz
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad