V Mikulově se vzpomínalo na Železnou oponu

Koncem listopadu se na jihu Moravy v Mikulově konala mezinárodní konference s názvem „Zapomenutí mrtví". Pořádalo ji občanské sdružení „Paměť" a jejím hlavním cílem bylo připomenout všechny, kteří se v dobách totality pokusili u Mikulova o přechod hranic a odchod z tehdejšího komunistického státu do neutrálního Rakouska.
A byli nemilosrdsně usmrceni - zastřeleni pohraničníky, zabiti elektrickým proudem nebo dokonce roztrháni psy, které na ně vojáci poštvali. V programu konference, na kterou přijeli zástupci nejrůznějších organizací z Rakouska a Slovenska, byla návštěva hranice u Mikulova s památníkem 53 obětí, které zahynuly v těchto místech. V uplynulých letech tady byla vybudována Naučná stezka,jejíž součástí jsou názorné informační tabule a další zajímavý památník s názvem „Odloučení", který má symbolizovat blízkost lidí na obou stranách hranice a zároveň nemožnost setkávat se a volně navštěvovat v době totality. Konference, na které obdržel od rakouských zástupců významné ocenění za dlouholetou záslužnou činnost předseda „Paměti" Miroslav Kasáček, se zúčastnili také novináři a spisovatelé, kteří publikují o Železné oponě, jako například brněnský spisovatel a novinář Luděk Navara, který na toto téma vydal několik známých knih, ke kterým patří „Příběhy Železné opony". Na konferenci nechyběli ani někteří z těch, kteří tu „stěnu smrti", která obklopovala na hranicích nejen naši republiku, ale prakticky všechny tehdejší totalitní státy, nějak překonali nebo se o to alespoň pokusili.
Nedílnou součástí konference byla také výstava o Železné oponě se skutečnými ukázkami zbytků drátěných zátarasů a elektrických plotů z hranic s fotografiemi. Ta výstava už proběhla v němčině na několika místech Rakouska a bylo k ní vydáno v posledních letech pár zajímavých brožur v češtině a němčině např. „Projekt hranice“, obsahující kompletní seznam těch, kteří zahynuli při pokusech o útěk přes československé hranice na svobodu až do roku 1989. Nebyli to jenom Češi, Moravané, Slováci, ale i uprchlíci z tehdejšího Východního Německa, Polska a dokonce i Rakušané, které na hranici „omylem“ zastřelili na území Rakouska horliví čeští vojáci. Také byl v těch časech nežádoucí a zakázaný výhled z věže kostela ve Slavonicích nebo z terasy mikulovského zámku do Rakouska. Ten si mohli nyní na závěr konference účastníci plně vychutnat včetně návštěvy pěkně rekonstruovaného kostela sv. Václava a předvánočně vyzdobeného mikulovského náměstí.
***
Text a fotografie Vladimír Kříž
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad