Mamánci a další dětské příběhy

Televizi nemám, není se tam na co dívat, ale sem tam si najdu zajímavé věci na youtube. Mj. sleduji záznamy pořadu Nebezpečné vztahy, který magnát Soukup ze své stanice před časem vyhodil. Zjevně proto, že to byl pořad nejsledovanější, tedy úspěšnější než pořady jeho, což nemohl strávit.

V pořadu mne ani nezajímají příběhy, v nichž on miluje ji a ona mu je nevěrná či naopak. Ale vnímám ten zástup hloupých matek, které volají do vesmíru: je to můj jediný syn, musím mu přece poradit jak, má žít A hýčkají svého miláčka třeba do třiceti či déle doma a jsou nepříčetné, když se chce osamostatnit a snad, proboha ne! se i odstěhovat. Radši mu podstrojují, dávají mu peníze, hlídají si ho, a když se konečně ožení, jsou vařené pečené u něj doma a sekýrují jeho ženu. A chlapečkové to samozřejmě vítají a nenechají na maminku dopustit. Jsou to až neuvěřitelné věci, jak jsou ti mamánci následkem maminčiny péče sobečtí a v životě naprosto neschopní. Na otázku moderátora proč jsou stále doma, proč třeba nepracují, odpovídají snad všichni: mě to tak vyhovuje.

Ale jsou i jiné matky. Například také takové, které rodí jedno dítě za druhým, každé s jiným mužem, který od nich uteče, a na starost je dají svému prvorozenému potomkovi. Z toho až mrazí. Jako z případu alkoholičky, která vždy nové miminko (šest kousků) po narození přinesla jakoby na tácu svému devatenáctiletému synovi. Syn bydlel s prarodiči (o které se také částečně staral) v malém domku v téže vesnici co matka s otčímem, který byl také alkoholik. Přídavky na děti ti dva propili, synovi nic nedali. Ten chodil pracovat, aby všechny uživil. Toužil jít studovat, ale nemohl. Měl dívku, která studovala a nebyla ochotná s ním sdílet tento život. Naštěstí se na konci i díky tomuto pořadu našlo jakési řešení.

Často v rodině matka všechno obstará a muž tzv. živí rodinu. Což znamená, že na děti „nemá čas“ a matka je za služku. Manželé se navzájem odcizí a časem si najdou někoho jiného.

Je otřesné, jak se lidé k sobě chovají. Jak málo myslí na děti a hodně na peníze. Moje babička (a asi nejen moje) by řekla, že roupama už neví coby.

Eva Střížovká