O rodině Maškových, jak jsem slíbila

Z Jižní Ameriky jsem si mj. přivezla i dopis Ludmily Maškové, kdy nabízela, že by se ráda zúčastnila pořadu Výměna manželek. Za tím dopisem byla samozřejmá touha podívat se do země svých předků. V dopise mj. stálo:
ráno vstávám ve čtyři, obstarám zvířata včetně hlodavců velkých jako selátka, jmenují se carpinchos - capibaras, pěstovaných na kůži i na maso, u nás jsou však jako domácí mazlíčci. Pak udělám snídani pro rodinu a hlavně jídlo pro Jaroslava, který jede na celý den pracovat na naši farmu. S Jaroslavem si ráno spolu vypijeme hořké maté. Pak spolu s mojí mladou pomocnicí Elbou (Maškovi si vzali do péče mírně mentálně opožděnou dívku, pomohli najít místo v životě už několika dívkám s problémy od doby, kdy se jejich dospělé dcery, obě lékařky, osamostatnily), namočíme prádlo, poklidíme a přichystáme suroviny na vaření oběda, to znamená třeba, že nakopeme a oloupeme manioky, nasbíráme na poli fazolky, v sadě otrháme citrony a pomeranče na dostatek džusů, dáme mrazit led do nápojů, na oběd chodívají členové rodin našich dcer, nacházejí-li se poblíž, vnuci i peóni, kteří pracují na polích blízko domu. Pak otvírám svůj obchod a okolo poledne jdu dohlédnout na vaření. Než umyjeme s Elbou nádobí, je čas otevřít obchod odpoledne. Zavírám ho po osmé večer. Povečeříme v klidu, ale do motlitby před spaním okolo jedenácti hodin musíme s Jaroslavem ještě dosti věcí probrat i udělat. Smála jsem se, když jsem dopis četla: kterápak česká děva by se vydala do takové dálky dřít od rána od čtyř hodin? To se nemůže povést. A když jsem měla v Praze přednášku o Jižní Americe, tak jsem se o tento názor podělila. Jenže to jsem ještě nevěděla, že Ludmilu televize skutečně do pořadu vybere, doporučil ji tehdejší učitel češtiny u krajanů v Paraguayi, pro něhož a pro jeho nástupce postavil pan Mašek „školní domek se třídou“, aby se čeština nemusela učit v Maškovic obýváku (několik let se tam čeština skutečně učila, přicházelo okolo pětadvaceti lidí z okolí). Ale byla jsem příjemně šokována. Trochu šokován byl i český manžel z Výměny, který paní Ludmilu uvítal se svými dětmi. Místo mladé kočky, kterou si asi představoval, přijela paní v létech. Děti si ji však okamžitě zamilovaly. Zapojila je do domácnosti. Spolu vařily, uklízely i dělaly úkoly do školy.
A co matka dětí, o které v České republice dočasně pečovala Ludmila? Nevím, jestli to bylo hrané, ale dle pořadu vůbec nevěděla, kam letí a jaké to tam bude. A opět nastal šok. Neuměla ani slovo portugalsky španělsky, bála se capíbar. Ale měla báječnou pomocnici – mladou Elbu.
Rozuměla trochu česky, uměla všechno patřičné uvařit, obstarat zvířata apod. Mladá žena, která se mi zpočátku zdála úplně blbá (ať promine), se časem ukázala přizpůsobivá a šikovná. Snažila se vše zvládat a i přiučit se jazyku, kterému nerozuměla. Vznikl televizní pořad, který nebyl zbytečný!
Dojemný byl jeho závěr, když do Česka přiletěl Ludmilin manžel Jaroslavo a s manželi z „druhé rodiny“ si upřímně popovídali spolu s dětmi.
Jsem ráda, že znám takové dobré lidi jako jsou Maškovi a díky svému časopisu mohu odpovědně prohlásit, že je jich u nás i ve světě dost.
Eva Střížovská
________________________________
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad