Pocta Evě Zaoralové

56. ročník MFF Karlovy Vary, připomene uměleckou ředitelku MFF Karlovy Vary Evu Zaoralovou výstavou fotografií, která má za úkol představit její působení v čele karlovarského festivalu i spolupráci s prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou. Součástí výstavy budou prezentovány i fotografie setkání s řadou filmařských osobností.
Evu Zaoralovou (1932-2022) můžeme považovat za respektovanou filmovou kritičku, překladatelku a pedagožku. Od roku 1994 stála společně s Jiřím Bartoškou v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a měla veliký podíl na jeho úspěchu.
Do roku 2011 působila v MFF KV jako programová a posléze umělecká ředitelka, od roku 2011 jako jeho umělecká poradkyně.Jako vzpomínku na Evu Zaoralovou se rozhodlo vedení festivalu uvést film Federica Felliniho Silnice, který sama označovala za klíčový pro svůj vztah k filmu, k italské kinematografii i pro své další profesní směřování.
„Od chvíle, kdy jsem koncem 50. let poprvé viděla na studentské projekci film Silnice, stala se ze mne Felliniho obdivovatelka. Dokonce jsem sebrala odvahu Fellinimu napsat,“ vzpomínala v knize rozhovorů „Eva Zaoralová – Život s filmem“ autorky Aleny Prokopové. „K mému překvapení mi odpověděl, konec konců nebyl tenkrát ještě tak slavný, a tak mu stálo za to napsat mi, že úsudek zahraniční divačky ho zvlášť těší,“ Fellini ji dokonce nabídl, aby ho v Římě navštívila.
Felliniho tvorba ji provázely celý život. K filmu Silnice vytvořila český překlad.V devadesátých letech přeložila i životopisnou knihu „Federico Fellini, život a filmy“.
Výstava fotografií Evy Zaoralové se bude konat po celou dobu trvání festivalu v prvním patře hotelu Thermal.
Anna Sobotková
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad