TVORBA, CO JDE POD KŮŽI

ANTONÍN KAČMAŘÍK vystavuje tvorbu z širokého spektra činností, jejichž doménou byla vždy práce s materiálem. S hlavním motivem, kterou je láska k domovu, místům, věcem, zažitých pod kůží, k nimž má trvalý vztah. Úcta a respekt se odráží v užití I předmětů nepotřebných. To vše dýchá z jeho děl, kterým umí dát nový život.

Narodil se 28. dubna 1938 v Karviné. Ve jeho čtrnácti se rodina přestěhovala do Frýdku-Místku, kde Antonín ukončil základní školu. Kvůli lásce ke kresbě se hlásil na SUPŠ do Brna. Talentovky udělal, ale pro veliký počet zájemců přijat nebyl. Učitelka ZŠ věděla o druhé jeho lásce, a to k hradům a zámkům. A také, že jich dost v okolí Železného Brodu i že zdejší Střední uměleckoprůmyslová škola studenty přijímá. Antonín zde studoval kovorytectví, techniky u známého St. Libenského (jeho díla i J. Brychtové pro sakrální prostory Čech a Moravy ukazuje nyní výstava Via Lucys v U(P)M v Praze-pozn. autorky). Kačmaříkovými slovy (z deníku N, 2014, i citace další): „ … Nebyl přísný, naopak … lidský, hodně nás naučil ... Chodil jsem tehdy do kostela, což se nelíbilo stranické buňce na škole. Profesor Libenský mě tehdy hájil a já školu i díky němu dokončil s vyznamenáním.“ Antonín by rád pokračoval na AVU či VŠUP v Praze, ale od oné buňky ze střední ne-doporučeno, což se rovnalo zákazu. Nastoupil do skláren ve Valašském Meziříčí, poté byl ve více propagacích v kraji, v Mostárně ve Frýdku-Místku. Současně studoval zaměření na prostorové umění, výstavnictví a marketing v Ostravě. Když roku 1964 vyhlásil Frýdek-Místek soutěž na plakát k 700. výročí města, pojal ho jako součást diplomky. Soutěž vyhrál a stal se hlavním výtvarníkem oslav, což znamenalo také diplom a sborník pro město (zajímavý průběh i soutěže – v odkazu ke konci článku).Ve volné tvorbě, odvinuté z jeho práce, navrhoval plakety, medaile, kovové plastiky se zaměřením především na folklor a Janáčkovu hudbu, kraj Beskyd. Plastiky se sakrální tematikou vystavoval v Italiii s velkým úspěchem. I prodejním, což před rokem 1989 nebylo jen tak: „Domluvil jsem se proto v galerii, aby mi za utržené peníze nakoupili knihy o výtvarném umění a poslali mi je. Z těch knih jsem měl větší radost, než kdyby mi poslali peníze.“ Na ročník Frýdecko-Místeckého Salonu na zámku ve Frýdku-Místku dal mosaznou plastiku „Leoš Janáček–Lašské tance“. Plastiky autora můžeme vidět v Bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Kostele svaté Barbory v Olomouci, Kostele sv. Bartoloměje v Potštátu, Kostele Nejsvětější Trojice v Malé Morávce a jinde. Pro Generální ředitelství Vítkovice v Ostravě zhotovil reliéf, tepané reliéfy pro restauraci-vinárnu Erb ve Frýdku-Místku. Pod rukama mu stále vznikají reliéfy tepané či v kombinaci dřeva s malbou, zdařilé grafiky. Od roku 1969 vystavuje samostatně i kolektivně v České republice a zahraničí. Pravidelně byl ván na Bienále Ravenna. Pro Pobeskydský spolek přátel výtvarného umění Frýdek-Místek, u jehož zrodu i řady aktivit stál, realizoval pasířské plakety a předměty. Muzeum Beskyd vydalo sérii pohlednic s umělcovými kresbami dřevěných kostelů v Beskydech a na Ostravsku. Je taktéž autorem knihy o farním kostele sv. Jana a Pavla v Místku. Co ho k tomu přimělo, vystihují nejlépe jeho slova: „… je to skutečný barokní skvost a jeden z vůbec nepůsobivějších kostelů. Odborníci o něm hovoří jako o nejkrásnější pozdně barokní památce na Moravě. Každý obraz a každý socha v sobě ukrývají působivý příběh. Nejvíce mě oslovil životní příběh zakladatele kostela faráře Františka Čejky, který jako sedmiletý kluk přežil i s rodinou morovou epidemii a slíbil, že jako poděkování postaví kostel. A stalo se, skutečně kostel postavil. Objevil jsem, že farář Čejka je vyobrazen na některých sousoších a v obraze. Vše v kostele vznikalo podle jeho návrhů a všude nalézám symboliku, různá významná data anebo příběhy. …“ Knihu umělec psal sedm let a vyšla v roce 2012 k 250. výročí položení základního kamene kostela. Vysvětluje význam a symboliku architektonických prvků, soch a obrazů v kostele, a tím odkrývá v nich i skryté příběhy občanů z 18. století. Autor má stále tolik materiálu, že zvažuje vydání druhého dílu knihy, která by odhalila mnohé další zajímavosti. Odkaz – Antonín Kačmařík: Kostel sv. Jana a Pavla ukrývá zašifrované příběhy - NašePraha.cz (nasepraha.cz) Při jarních výletech či o Velikonočních svátcích navštivte výstavu Antonína Kačmaříka – otevřena do 17. dubna 2022 v Muzeu Beskyd-prostory Zámku ve Frýdku-Místku.

www.muzeumbeskyd.com

Olga Szymanská

Foto: R. Mročka - Antonín Kačmařík s knihou Farní kostel sv. Jana a Pavla v Místku