Exilové knižní nakladatelství

Anna Sobotková listopad 2021 Kultura česky

 

Exilové knižní nakladatelství manželů Škvoreckých jako důležitý mezník české kultury v zahraničí

Sixty-Eight Publishers  založili v roce 1971 v kanadském Torontu spisovatelka Zdena Škvorecká a její manžel, dřívější redaktor nakladatelství Odeon, spisovatel  a  překladatel Josef Škvorecký. Cílem bylo vytvořit zázemí především pro české autory a čtenáře, kteří po roce 1968 odešli do exilu. Tento rok slavíme kulaté výročí založení jejich slavného nakladatelství.

Podnik původně vlastnili oba manželé, v roce 1977 však nakladatelství přijalo status tzv. non profit company a působilo jako nevýdělečná společnost pod veřejnou kontrolou. Nakladatelství řídila Zdena Škvorecká a její manžel byl hlavním redaktorem. V tiráži však musela být v prvních letech nakladatelství manželů Škvoreckých uváděna fiktivní jména odpovědných redaktorů, nejčastěji postav tvorby Josefa Škvoreckého. Nakladatelství manželů Škvoreckých vydalo během své činnosti celkem 224 titulů. První počin byl vytištěn v polské tiskárně Uncle Gutenberg Press v Torontu, několik dalších v Belgii a později byly publikace  opět tištěny v Torontu. Nakladatelství mělo opravdu skromné začátky, neboť jeho prvním sídlem byl byt manželů Škvoreckých v Torontu, v roce 1973 se přestěhovalo do tovární budovy na Richmond Street East. Ale ani toto nebyla konečná adresa. V sedmdesátých letech vystřídalo několik adres a počátkem osmdesátých let si pronajalo dům na Davenport Road, kam kromě redakce přesunulo i sklad publikací a kde také působila tiskárna. Rekordního nákladu přes 9000 výtisků dosáhl Tankový prapor Josefa Škvoreckého, který vyšel v pěti vydáních. Mezi autory nakladatelství patřil také Milan Kundera a Ota Ulč a poprvé se zde objevilo dílo umlčovaného autora z Československa. V roce 1974 zde vyšel román Karla Pecky Štěpení. V druhé polovině 70. let a v letech osmdesátých zde publikovali další autoři Jaromír Hořec, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Zdeněk Kalista, Jan Skácel, Jiří Gruša, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Pavel Kohout, Václav Černý a další. Paměti Prokopa Drtiny zde vyšly v září 1982. Autor se jejich vydání bohužel nedožil. Je však dohledatelná zajímavá korespondence Jaroslava Drábka, která je uchovaná v knihovně Libri prohibiti v Praze spolu     s rukopisem Drtinových pamětí.

Ke kmenovým autorům patřily významné osobnosti české prózy šedesátých let. Josef Škvorecký zde vedle nových vydání svých již doma uveřejněných prací poprvé vydal Mirákl, Tankový prapor,  Prima sezóna, Příběh inženýra lidských duší, a Nevěsta z Texasu. Nakladatelství spolupracovalo také se spisovatelem Milanem Kunderou a proto v Torontu vyšlo jeho kompletní prozaické dílo včetně  Nesnesitelné lehkosti bytí a doma dosud nepublikovaných románů Život je jinde a Kniha smíchu a zapomnění. Koncem osmdesátých let se zde objevily i díla Bohumila Hrabala memoárová trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky. Manželé Škvorečtí však nezapomínali na mladé talenty a v rámci svého nakladatelství poskytovali prostor i debutantům. Můžeme tedy říci, že pro československou literaturu objevili řadu nových, později často významných autorů. Josef Škvorecký byl vždy velikým obdivovatelem swingu a jeho záliba se v produkci nakladatelství projevila knihami vzpomínek Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Můžeme říci, že převážná část memoárových knih odkrývala svědectví vyvracející oficiální a politicky závazný výklad určitých období Československa. Tento záměr přivedl posléze Josefa Škvoreckého a Zdenu Škvoreckou k zájmu o literaturu faktu, soustředěnou především k tématu moderních dějin. Jedním z pohledů na tuto tématiku byl soubor vězeňských Dopisů Olze  od Václava Havla Národ v nás a osobitým způsobem i  kniha Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu.

V edičním plánu nakladatelství najdeme i několik sborníků. Jedním z nich je sborník k uctění památky Egona Hostovského či antologie Doba páření. Žánrově vzácná byla biografie Karla Havlíčka Borovského od Jiřího Moravy. Studie Michala Schonberga o Osvobozeném divadle Jana Wericha a Jiřího Voskovce nahradila nikdy nenapsané vzpomínky Jiřího Voskovce, jež měly být vydány pod titulem Stín svobody. Dvě publikace Samožerbuch Zdeny Škvorecké a Benefice jež byly pokusem o  sebereflexi nakladatelské činnosti manželů. Benefice vyšla jako dvoustý svazek nakladatelství a její podstatnou součástí je Hvížďalův rozhovor se Zdenou Škvoreckou; týž rozhovor byl později publikován v knize Opustíš-li mne, nezahyneš.  Slovensko mělo základnu samizdatu značně slabší než v Čechách a na Moravě a i z tohoto důvodu se příliš nedařilo vydávat slovenskou literaturu ve slovenských exilových nakladatelstvích. Poslední publikací nakladatelství byl sborník Osočení. V květnu 1990 udělil prezident Václav Havel manželům Škvoreckým za jejich nakladatelskou činnost Řád Bílého lva.

Anna Sobotková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012