Konference mezinárodních Čechů 7-8.října 2021

říjen 2021 Aktuality česky

Ve dnech 7-8. října 2021 se na půdě Senátu Parlamentu ČR konala mezinárodní konference s názvem, „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterárních vztazích a aktuální potřeby českédispory“. Konferenci pořádala Stálá komise pro krajany žijící v zahraničí pod záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Tato konference se koná pravidelně od roku 1998.

Miloš Vystrčil zahájil konferenci a připomněl 25 let trvání Senátu. A vyzdvihl účast krajanů ze zámoří i z různých částí Evropy. Sešlo se 118 krajanů z 16 zemí. Nejvíce účastníků bylo ze Švýcarska.

Komisi pro krajany založil Petr Pithart, v minulosti se zúčastnili konference senátor Kubera, Štech, senátorka Seitlová a naposledy Tomáš Grulich, kterému jsme vzdali čest minutou ticha.

Poté přivítal účastníky současný předseda Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí, Tomáš Czernin. Konstatoval, že ve světě žije asi 2,5 milionu Čechů, kteří se liší jak názorově dle vln emigrace 1918,1948,1968, Charta 77, tak tím jaké mají potřeby. Názory krajanů komise poslouchá, vyhodnocuje a zpracovává.

Dále promluvila paní Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. AV podporuje, aby mladí lidé mohli vyjíždět do zahraničí a obohaceni zkušenostmi se vraceli zpět. Další zdravici pronesl ministr zahraničních věcí ČR Jakub Kulhánek. Ministerstvo má pravidelný kontakt s krajany i přes rozmanitost důvodu jejich odchodu. Úkolem je zlepšení administrativních úkonů a podpora krajanů v zahraničí. Český systém je doposud orientován na české podmínky.

Cílem je bezkontaktní vyřizování dokladů a podpora výuky českého jazyka, ČR je v kontaktu s 300 spolky. Čerpá informace a inspiraci i v okolních státech, jak vše zlepšit. Pronesl citát T. G. Masaryka: „Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily “.

Poté následovala zdravice Martina Smolka, náměstka pro řízení sekce právní a konzulární MZV ČR.

Důležité je zacílení na novodobé vlny ekonomické migrace, potenciál návratu. Podporovat rodiny s dětmi, výuku českého jazyka. Podporovat mladé profesionály a vědce, výzkumníky a studenty. Zacílení podle teritorií. Jiné potřeby mají krajané v USA, v Evropě a v Austrálii.

ČR dává ročně 50 milionů na podporu projektů v zahraničí. MZV spolupracuje s Univerzitou Karlovou. Podporuje styk online jak ve výuce, konzulární otázky, volby. Chce digitalizovat agendy, pasy, matriky, krajanskou legislativu.

Další zdravici pronesla Eliška Hašková Coolidge, čestná předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů. Vyzdvihla naše křesťanské tradice, kdo jsme a co jsme.

Poté promluvil Miroslav Krupička, předseda Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů. Vzpomněl, že se scházíme kvůli pandemii Covidu poprvé po 3 letech a mluvil o nutnosti korespondenční volby.

Na řadu přišli akademici Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR, ten připomněl rok 1895 kdy na Výstavišti započala výstava a navštivilo ji 2 miliony lidí. Dokonce američtí a vídeňští Češi přijeli.

Dalším akademikem byl Stanislav Brouček z AV ČR, který zmínil historické souvislosti a současné aktuální poměry diaspory. Vydal knihu Místo a úloha zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích. Za svoji dlouholetou práci dostal ocenění.

Po přestávce se moderování ujal Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v USA a v Rusku.

Poté následovaly různé příspěvky například od Ivo Bartečka z Filosofické fakulty UP v Olomouci o krajanském školství v Chorvatsku. Nadi Valáškové z Etnologického ústavu AV ČR a Jaroslava Vaculíka z Pedagogické fakulty MU v Brně, kteří hovořili na téma Vyslanci čeké kultury na Ukrajině. Nakonec vystoupil Petr Lozoviuk z Filosofické fakulty ZČU v Plzni s tématem Krajané na území jižní Ukrajiny.

Velice zajímavý referát měl nám všem dobře známý Ivan Dubovický z MZV, zakladatel konferencí mezinárodních Čechů, které spoluzaložil s nezapomenutelným Oldřichem Černým ze Švýcarska.

Téma znělo: ,,Jak komunistické Československo spolupracovalo s krajany v USA po únoru 1948“.

Komunisté využívali rozpory mezi krajany, např. Peroutkou a Zenklem. Velvyslanectví musela podávat hlášení o krajanech a spolcích. Spolek Adolf Kačer spolupracoval s Čechy. Dokonce na 11. sokolský slet mohli přijet američtí sokolové. Prezentovaly se jim úspěchy pětiletek, zdravotnictví, byl jim financován pobyt. Většina spolků se ovšem vyhýbala politice, byly neutrální. Již za Masaryka byl na MZV krajanský odbor.

Po obědě následovaly projevy Romana Zaorala z Fakulty humanitních studií UK, Praha s názvem Krajanská vlastenecká potence v Kanadě. První přišli do Kanady Moravští bratři, při cestě z Japonska se tam zastavil Masaryk. Kanada uznávala diplomatický status ČSSR. Byla tam založena aliance Čechů a Slováků, a Podkarpatských Rusů. Kanada přijala 65 000 uprchlíků, byli to lékaři, právníci, vědci, obchodníci řemeslníci. Vzniká časopis Kanadské listy a manželé Škvorečtí se finančně podíleli na tisku.

Další byl projev Stanislava Broučka z Etnologického ústavu, AV česká migrace do Francie.

Poté následovaly přihlášené koreferáty. Velice zajímavý měla Petra Schinnenburgová z Hamburku, spolek Deutsch Tschechisch. Každé město, spolek má jiné potřeby. Děti samy rozhodnou v jakém jazyce budou hovořit. V rodině by měla být osoba, která má vztah k české řeči a prosazovat ho. Mají svoji taxislužbu. Když někdo nemá odvoz, zavolá a někdo ho na akci odveze. Pomáhají i starým osamělým lidem. Zajišťují dětem 3 měsíční pobyt v 9. třídě v ČR.

Na konec byl promítnut film režiséra Kamila Holuba o sochaři Albínu Poláškovi ,,Tesání vlastního osudu“. Tento sochař odešel do Ameriky a byl znám vytvořením sochy Radegast, dále sochou Wilson proti Hl. nádraží. Socha byla za 2. světové války zničena. Za podpory amerických přátel dle předlohy byla po 70. letech obnovena a 5. října 2011 znovu stojí. V Chicagu vytvořil sochu T. G. Masaryka.

Večer nás pozval ministr zahraničních věcí na číši vína na Ministerstvo zahraničních věcí, do krásného Černínského paláce. Atmosféra i občerstvení bylo velkolepé a ještě nás Ivan Dubovický provedl bytem, kde bydlel Jan Masaryk a ukázal nám pověstné okno, odkud údajně vyskočil.

Druhý den konference byl věnován bilaterálním vztahům a aktuální potřebě současné české diaspory.

Moderátorem byl Miroslav Krupička, předseda Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů.

Pozdravila nás čestná předsedkyně Eliška Hašková Coolidge, která zdůraznila, že lidé by se k sobě měli chovat slušně, nezávidět, nehádat se, spojovat se. Národů ve Visegradské 4 by mělo být více, aby měly sílu a váhu a nebyly zašlapáni silnějšími. Křesťané se odklánějí od své víry a to není dobře. Česko je silné, úžasné, má svoji tradici.

Poté bylo oceněno 5 krajanů za svoji dlouholetou činnost pro krajanské komunity, za péči o české kulturní dědictví v zahraničí a za budování dobrých vztahů mezi zahraničními Čechy a ČR. Marie Brandeis, Rakousko, Marta Hrušovská, Slovensko, Petr Bísek, USA, Milan Kocourek Velká Británie a za Švýcarsko časopis Zpravodaj. Měsíčník svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Zpravodaj začal vycházet pro potřeby československých exulantů ve Švýcarsku hned po srpnu 68. První číslo vyšlo 11. září. Nejdříve to byl týdeník, pak čtrnáctideník a od roku 1974 měsíčník. V 70. letech dostal Zpravodaj díky Jaroslavu Strnadovi profesionální tvář. Na jeho stránkách se objevovaly spolkové informace, články, poezie. V nejlepších letech měl náklad 3 000 výtisků. Psali do něj i Ota Ulč, Luděk Frýbort. Od roku 2019 je jeho editorem Tomáš Mertl.

Ten v krátkém projevu vyzdvihl práci všech, kdo se na zrodu časopisu podíleli a psali do něj.

Poté Tomáš Czernin promluvil na téma korespondenční volby, které se snaží některé strany prosadit.

Následoval projev Jiřího Krátkého, vedoucího oddělení pro krajanské záležitosti MZV. MZV odvedlo v záležitosti voleb svou práci, další kroky patří politikům. Měl by se vytvořit most mezi domácími a zahraničními záležitostmi. Podněty krajanů dělí mezi příslušná ministerstva. Bohužel většinová společnost nemá moc pochopení pro krajany. Vyzdvihl i finanční příspěvek krajanů ČR. Finance pro jednotlivé spolky se rozdělují dle projektů. Z 303 spolků je 750 projektů.

Sázejí na mladou generaci 26 až 46 let, inspirují se okolními státy.

Lucie Slavíková Boucher, předsedkyně spolku Českých škol bez hranic promluvila o školách v zahraničí a jejich přínos pro bilaterální vztahy. Zmínila, jak finančně nákladné je nějakou školu založit a pokud nevznikne, nebo zanikne je to velká škoda. Školy pořádají videokonference, učitelé se dále vzdělávají, aby vyučování bylo kvalitní. Zpět ze zahraničí dostaneme vědce, pracovníky přes děti.

Senátor Pavel Fišer byl velvyslancem ve Francii a otvíral dveře pro české školy.

Druhou část konference moderovala Milena Stráfeldová, spisovatelka.

Dále vystoupili řečníci z Chorvatska, Srbska. Z Německa Karel Pokorný, pronesl, že další ekonomický vývoj SRN ovlivní ČR. Německo je nyní na rozcestí, má chaotickou politiku a bude vyvíjet tlak na východní země. Následoval příspěvek z Velké Británie. Ze Švédska badatelka Blanka Karlsson, která vydala svoji další knihu. Helena Basler z Rakouska vyzdvihla všestrannou spolupráci s ČR, ve Vídni se učí čeština zdarma na 5ti školách, je možno sledovat českou televizi, tisk.

Jaroslav Havelka promluvil o aktivitách krajanů ve Švýcarsku, které doplnil videoprojekcí. Jistě svůj příspěvek napíše sám.

Poté se přihlásily Dagmar Straková z Belgie, Marta Mc Cabe z USA přes videohovor se svou iniciativou ,,Chceme volit distančně“. Nabádaly krajany, aby volili demokratické strany, aby se prosadil zákon a krajané mohli volit distančně. Prosazují ty strany, které jsou zákonu nakloněny.

Myslím, že každý má své informace a měl by vědět koho volit. Ne jako jedna krajanka, která se na konci konference, v den voleb na půdě Senátu zeptala, kdo jsou to ty demokratické strany a koho ji doporučujeme volit, že nikoho nezná. Obě dámy ovšem byly s volbou Pirátů a Stan velmi spokojené. Budoucnost myslím velmi brzy ukáže, jak tato volba prospěje lidem v ČR.

Krajané volili takto : Piráty se Starosty volilo 50,47 %, ze zhruba 13 236 voličů, kteří hlasovali na ambasádách v cizině. Koalice spolu dostala 34,26%, Ano obdrželo 4,99%, hnutí SPD 2,19%

Sociální demokraté, přestože vedou MZV v osobě Jakuba Kulhánka, dostali 1,52% hlasů. Zelení 1,85%, Trikolóra, Svobodní, Soukromníci a Přísaha Roberta Šlachty shodně dostaly 1,6%.

Konferenci ukončil film Belgičanka pod Řípem, který prezentovala Martina Fialková, nezávislá žurnalistka, která přes České kořeny iniciovala natáčení filmů o kv různých zemích.

Eva Střížovská z Českého dialogu, která nechala všechny pozdravovat, vydala knihu o osudu Českého dialogu. Od listopadu bude k dostání v síti Kosmas, eshop.paperjam.cz, info@paperjam.cz, strizovska@seznam,cz.

Po diskusi, kdy se již pan Charles Wiener po 20 letech ani neptal na vysílání české televize do zahraničí, byla konference ukončena. Odvážíme si nové informace, dojmy a děkujeme všem organizátorům za perfektní organizaci konference a milou atmosféru.

Ivana Dang, Švýcarsko, ČR