Kultura Čínská fotografie jako výtvarný projev

10 2003 Kultura česky
obálka čísla

Dnes mezinárodní výtvarné kolekce těžko již mohou opomenout účast čínských umělců. Čínskému umění je věnována pozornost (na Bienále v Benátkách, v Centre Georges Pompidou v Paříži, Ludwig Museum v Budapešti aj). Galerie Rudolfinum v Praze vícekrát představila současné čínské umění (Tváře a těla Říše středu - 1997, Fast Forward --1999, plátna Qiu Shi-hua -- 2001) -- hlavně malbu, instalaci a videoart, méně sochařství a fotografii.

Při shlédnutí expozice Podivné nebe /A strange heaven (v Galerii Rudolfinum do 23. 11. 2003), jejíž myšlenka vznikla před dvěma lety z vnitřní potřeby čínské a české strany ukázat fotografii jako mocné médium dneška a dnes chápané jako nezastupitelný obor, byť v Číně ještě leckde brané coby kulturní import, nás napadne: kde jsou zdejší kořeny, čím se její pojetí odlišuje od evropského a českého, má-li česká i čínská fotografie něco společného?

V čínském uměleckém projevu bylo na zobrazování reality pohlíženo jako na umění užité -- nedůležité v kontextu trvání jiných hodnot. V malířství byly sice zobrazovány krajiny, zátiší, zvířata - hlavně ptáci, ale vždy jako prostředek symboliky. Prvek nostalgie rozvedený do zvláštních zřícenin i ruin -- symbol pomíjivého (prach jsme a v prach se obrátíme), do rodokmenů -- symbol nejen dřívějších dynastií a rodů, ale i pozdější sounáležitosti. Oboje silně ovlivněno tradicí a zároveň filozofií, v níž člověk jako portrét není důležitý, naopak nepodstatný: "pouhé zrnko písku bezbřehé sahary věčného trvání". Teprve vznik a vývoj fotografie v Číně, který velmi ovlivnil komerční snímky Evropanů, přinesl zlom v pohledu na výše zmiňovanou symboliku. Lidský portrét je dnes na jednom z předních míst čínské fotografie. Navíc rozmach videa a holografie zaznamenal neuvěřitelný rozvoj (v 90. letech 19. století). Fotografický projev v čínském umění je dnes již samostatným uměleckým oborem.

Výstava v Rudolfinu (více jak 200 fotografií od 42 autorů), doplněná hodnotným doprovodným programem (tématické podvečery, divadlo, filmy, hudba) nám může připadat jako posedlá snaha zachytit odkaz minulosti. Je navíc doplněná a obohacená psanými poselstvími.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012