Počítač z Anthikytéry – rána skeptikům astrologie

březen 2021 Věda a technika česky

Co je to počítač z Anthikytéry?

Počátkem 20 století, konkrétně roku 1902 našel archeolog Valerios Stais v moři v hloubce 42 metrů kámen, který připomínal cosi jako ozubené kolo. Poté bylo podobných fragmentů tohoto bronzového zkorodovaného předmětu nalezeno více a nález se stal senzací. Čítal cirka sedmdesát úlomků různých velikostí a na první pohled bylo jasné, že se jedná o nějaký antický mechanismus. Nikdo nechápal, k čemu však sloužil, ani jak fungoval. Nález byl nalezen ve vraku Římské lodi v oblasti Anthikytéry. Anthikytéra je malý řecký ostrov ležící ve středozemním moři. Mechanismus z Anthikytéry, tak se mu po desetiletí přezdívalo, zamotával hlavu vědcům velice dlouhou dobu, až nyní přišli doslova s průlomem. Vědcům se podařilo pomocí 3D rentgenové technologie zjistit části uvnitř mechanismu, který artefakt ukrýval. Podařilo se jim rovněž rozluštit tajemný nápis v řečtině na zadní a přední straně mechanismu, který po desetiletí ukázal právě až onen rentgen. Dle nápisu a jeho rekonstrukci bylo zjištěno, že se jedná o astronomické zařízení ke sledování poloh dříve známých vesmírných těles. To vědcům pomohlo pochopit jednotlivé části mechanismu až na takovou úroveň, že se jim podařilo virtuálně celé zařízení rekonstruovat, přičemž některé chybějící díly museli dopočítat a dosadit. Celé antické zařízení tak z nenadání ožilo.

Mnoho vědců se domnívá, že je třeba začít přepisovat učebnice dějepisu, protože podobný nález technologického pokroku té doby nemá v naší moderní historii obdoby.

Co je na mechanismu tak zvláštního?

Mechanismus z Athikytéry byl z období cca 70 let před našim letopočtem. Byl veliký asi jako krabice od bot. Uvnitř čítal 82 různě propojených komponentů. 37 dokonale opracovaných zubatých koleček a 45 pohyblivých destiček, které byly vsazeny do částečně bronzové a částečně dřevěné schránky. Pomocí postranní kliky se zařízení rozpohybovalo. Umělo na jedné straně ukazovat pohyby Slunce a Měsíce i jejich zatmění, na druhé straně pak pohyby planet Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu. Na přední straně byl rovněž kruh s řeckými měsíci a astrologickým zvěrokruhem. Mechanismus používal diferenciální převody, o kterých je oficiálně známo, že se začaly používat až v 16. století. Technickým zpracováním a miniaturizací odpovídá mechanismus dokonce 18. století. Lze si ho představit jako hodinový strojek s 82 komponenty o velikosti krabice od bot. Na tu dobu něco nepředstavitelného, a i proto někteří s nadsázkou tvrdí, že to nemohli antičtí Řekové vyrobit, ale že je zařízení snad z jiného světa. Dnes bychom na výrobu takového soustrojí běžně potřebovali frézy, soustruh a různé obráběcí stroje. Zařízení bylo totiž tak dokonale sofistikované, že obsahovalo osm trubkových hřídelek dokonale vsazených do sebe, které celý mechanismus roztáčely. I to vědcům zamotalo hlavu a dnes se pokouší dobovými metodami zařízení znovu zkonstruovat, aby zjistili, zda to bylo vůbec možné. Zařízení bylo vytvořeno z tenkých dvoumilimetrových desek. Není nic neznámého, že antičtí Řekové byli, co se technologií týká, dost pokročilí. Vynalezli například šroub, první pumpy, různé důmyslné zbraně, nebo kladku a páku. Vše ale ve větších rozměrech, nic tak miniaturizovaného a složitého s převody a posuvnými převodními destičkami. Proto tento miniaturizovaný mechanismus do té doby technologicky absolutně nezapadá. Podle vědců však nebylo v té době nemožné ho zkonstruovat, musel to být však dosti náročné. A to nejen časově, ale i vědomostně a hlavně mechanicky.

Skrytá matematika a složité funkce.

Naše matematika, kterou dnes známe, má základy právě v antickém Řecku. Například Pythagoras žil v antickém Řecku. Mechanismus matematikou doslova oplývá. Není tedy složitý jen technologicky, ale hlavně matematicky. Zařízení je tak dokonale navržené, že používá k výpočtu různých pohybů planet dokonce matematické funkce pomocí ozubených kol, a to hlavně z důvodu, aby jich nemuselo být v soustrojí tolik. Například k výpočtu synodického oběhu planet Mars, Jupiter a Saturn bylo spočítáno, že je třeba použít funkci s násobkem čísla sedm, a proto to v mechanismu vyřešili jedním ozubeným kolem o této hodnotě. Jiné ozubené kolo používalo například číslo sedmnáct, které rovněž využíval mechanismus na více místech k propočtu jiného pohybu s konstantou o stejné hodnotě. Takovýchto vychytávek je zařízení plné. Zařízení v textu obsahovalo i důležité číselné údaje pro výpočet synodických oběhů jednotlivých planet, které vědcům v rozluštění dosti pomohly. Dokonce mechanismus funguje tak, že uvnitř veškerá soukolí kopírují retrográdní pohyb planet tak, jak jej lze vidět ze země, a pomocí převodních destiček ho na přední straně převádí na pohyb geocentrický, tedy laicky řečeno kruhový, takový, který známe například z astrologických horoskopů. Zařízení umělo předpovídat pohyby planet, zatmění nebo třeba fáze měsíce. I z toho důvodu ho vědci nazvali astronomickým počítačem z Anthykitéry.

Proč je to rána právě pro skeptiky astrologie?

V úvodu bych rád uvedl na pravou míru, že nejsem astrolog. Tedy nejsem někdo, kdo se vyzná v horoskopech, kdo dokáže horoskop sestavovat a dále s ním pracovat, nebo predikovat na základě něj nějaké události. Ale díky mým životním okolnostem jsem měl možnost přijít s astrologií do styku a za dobu cca dvaceti let si na pozorování lidí ověřit, zda skutečně funguje. Dnes již vím, že lze na některých lidech sledovat určité vzorce vzhledu a chování v korelaci s obdobím, ve kterém se narodili. A to na různých částech planety. Tedy nelze říci, že se jedná o efekt způsobený teplem, zimou, nebo ročním obdobím Věda na astrologii kouká totiž celou dobu špatně a s velice velikým odstupem. Nemluvě o skepticích, kteří jsou bytostně přesvědčeni, že je astrologie jen snůška nesmyslů a bludů a pro svá tvrzení hledají všude důkazy. To ostatně posuďte sami v souvislosti s počítačem z Anthykitéry, zda to tak je, či není. Ještě bych dodal, že jeden z hlavních rozdílů mezi astronomií a astrologií je v pohledu na nebeskou sféru. Astrologie pracuje s geocentrickým pohledem, tedy zem je uprostřed a sleduje dění po kruhu okolo země a astronomie pracuje s heliocentrickým uspořádáním, tedy slunce je uprostřed a planety obíhají okolo něj, tak jak to známe ze školy. Podle moderní vědy heliocentrické uspořádání objevil až Kepler. A proto moderní věda věří, že antičtí Řekové (i ostatní starověké civilizace) znali pouze geocentrické uspořádání vesmíru, tedy věřili, že planety, slunce a všechna tělesa obíhají okolo země, tak jak to bylo nalezeno na některých dobových obrázcích a kresbách. Právě tak jak s tím pracuje astrologie, přičemž astrologie ale netvrdí, že heliocentrické uspořádání neexistuje. Je důležité si uvědomit, že při pozorování planet a jejich skutečného pohybu zde ze země, nevytváří planety rovný pohyb, nýbrž pohyb retrográdní. Tedy planety po určité části oběhu tvoří jakési pravidelné zdánlivé smyčky, kdy se planeta začne na určitou chvilku z pohledu pozorovatele vracet a posléze pokračuje dále směru svého pohybu. Rovný pohyb by tvořili, kdybychom je sledovali ze slunce, ze středu dění. Rovný pohyb pohledem ze země tvoří pouze slunce, jelikož je vůči zemi statické a dále pak měsíc, který se otáčí právě kolem země. Ostatní planety jsou z pohledu ze země právě retrográdní, tvoří tedy ony smyčky. Počítač z Anthykitéry funguje tak, že uvnitř soukolí planet přesně kopírují a tvoří právě retrográdní pohyby, které jsou následně převodovými destičkami převáděny na přední stranu pomocí výše zmíněných hřídelek právě na pohyb geocentrický. Tedy čistě kruhový kolem země, právě tak jak ho používá astrologie. Vymyslet takový mechanismus, aby k přesnému převodu došlo, muselo být značně náročné.K čemu tedy potřeboval konstruktér počítače z Anthykitéry tento převod? Převod reálného pohybu planet, který v té době pozorovali, na pohled pro ně nereálný? Geocentrický? Odpověď je docela jednoduchá. Nejedná se totiž o astronomické počítadlo, nýbrž o astrologické počítadlo. Tohle je zásadní věc, kterou se vědci ostýchají sdělit. Museli by totiž uznat to, že jeden z nejdůmyslnějších technologických objevů nové historie, na kterém někdo výrobou a výpočty strávil hodiny, dny, a možná i roky, slouží právě k astrologii, kterou oni zavrhují. Rovněž vzhledem k propracovanosti počítače a jeho dokonalému technickému i matematickému zpracování se lze klidně i domnívat, že jeho konstruktér mohl klidně znát právě i heliocentrické uspořádání planet, tak jak s ním později přišel Kepler. Stejně tak nemusí být úplně jasné, kdo opravdu zařízení zkonstruoval.  Vzhledem k tomu, že konstruktér znal synodické doby oběhů jednotlivých planet a znal jejich retrográdní pohyb, věděl i rovněž, že měsíc a slunce retrográdní pohyb nedělají, a dokonce, že měsíc bývá pravidelně zatemněn. Sluncem. Pokud to byl tedy někdo, kdo tohle věděl, ovládal dokonale matematiku, funkce a technologii se kterou bylo zařízení zkonstruováno, mohl stejně tak jednoduše odvodit reálný pohyb planet v heliocentrickém uspořádání. Jinými slovy, to, že na starobylých textech nacházíme zmínky o geocentrickém uspořádání neznamená, že heliocentrické v té době nikdo neznal. Je to však jen teoretická úvaha, dobové nálezy vypráví zatím příběh odlišný. Podle mého ale nelze totiž jednoduše říci na jednu stranu že konstruktér byl génius, kvůli kterému musíme přepsat učebnice, a zároveň říci, že byl tak hloupý, že věřil, že vše obíhá kolem země a nevšiml si tak závažných odlišností v pohybech vesmírných těles a nechal je jen tak být. Totiž je možné, že heliocentrické uspořádání dříve prostě k ničemu nepotřebovali, vzhledem k tomu, že dost jasně potřebovali zařízení k vypočítávání horoskopů. Je mi však jasné, že ve vědecké sféře za má slova nebudu moc populární. Objev vědců, tak jak ho podali, mi ale přijde podobný, jako kdyby nalezli motor, o kus dál kola, či volant, a řekli, že o auto se nemohlo jednat, protože Řekové auta neznali. Kolik takových objevů, nálezů a důkazů musíme ještě najít, abychom začali nad historií a vědou přemýšlet i trochu jinak? A máme opravu jistotu, že počítač zkonstruovali právě Řekové? Že matematiku máme jen od Řeků. Nedávno jsem zaznamenal, že například Babilóňané znali goniometrické funkce sinus a cosinus, které opět do té doby absolutně nezapadají. To oni jsou údajně prvními autory dnešní moderní astrologie.

Co se však musí nechat je, že vědci svým objevem a rekonstrukcí zařízení za dobu dlouhých stodvaceti let udělali velice významný kus archeologické, restaurátorské a matematické práce, za kterým jim náleží nebývalý obdiv!

Text a kresba Matouš Hereš

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012