A opět „moje báječná třída“

Jednoho dne se mi opět ozval telefon ze zahraničí, který tak ráda vítám a v něm klidný, až radostný hlas Lenky, jenž působí tak blahodárně:
„Moje báječná třída“, musím ti vyprávět.“
A Lenka vyprávěla:
„Vcházím ráno, ještě za šera, do třídy 8b, ve které jsem třídní, abych vyučovala matematiku. Ale co to?
Všichni žáci stojí v pozoru, v přítmí rozeznávám na každé z lavic - plápolající svíčky. Místností se line pouze hudba „Novosvětská symfonie“ od A. Dvořáka, kterou dobře znám z mých rodných Čech. Vnímám milou melodii, jež mi připomněla domovinu a jež mě pohladila po duši a užasle se rozhlížím. Třída je slavnostně vyzdobena svítícími řetězy, balonky, na okně nápis z jednotlivých velkých písmen „SRDEČNÉ UVÍTANÍ “. Tabule je zcela vymalována kytičkami i matematickými vzorci a uprostřed trůní: „Moc jsme Vás postrádali“. Na stole se skví ve váze kytice. Nalézám i vypsané příhodné citáty z Bible, které vybrali jednotliví žáci, i s jejich podpisem. (Jsme totiž švýcarská, soukromá, křesťanská škola.)
Jsem dojata a jen těžko nalézám slova díků za tak milé a srdečné přivítání po mé delší nemoci, kdy se vracím do školy a do mé, musím říci - oblíbené třídy. A není to poprvé, co mi moji milí žáci připravili tak úžasné překvapení. Jejich podobný krásný počin, a překvapení, které mi připravili k Vánocům 2019, se dostal až do české literatury – povídka „Moje báječná třída“, se nalézá v knize „Stopy zanechané životem“.
„A zkuste v takovéto situaci učit tak realistickou - matematiku, svět konkrétních strohých čísel. Ale samozřejmě jsme nejdříve pohovořili, ptala jsem se na novinky, na potřeby a pokroky mých milých žáků. „
„I pan ředitel mě hezky ve škole přivítal a byl to on, kdo žákům ve své vyučovací hodině dovolil třídu vyzdobit a nachystat. I bývalý pan ředitel si pro mne už předem rezervoval čas k rozhovoru a přiznával, že až v mé nepřítomnosti si všichni uvědomili, co vše v tichosti dělám. Zástupkyně ředitele mi věnovala malinkou pozornost s cedulkou: „Jak hezké, že jsi zase tady“. A služebně nejstarší kolega pronesl: „Tato škola bez tebe, to prostě není ono“. I žáci z jiných tříd mě radostně přiběhli pozdravit. Učitelé, kteří mě zastupovali, mi s povděkem zase mé žáky rádi přenechali. Mladý student vysoké školy technické, který si také přivydělával mým zastupováním, mě pobavil, když pravil: „V době koronavirové, kdy je všechno zavřeno, a není kam večer jít, nebyly náročné přípravy na hodiny matematiky pro mne zase takové sebezapření.“
Příběhy, které slýchávám z této školy, kde pracuje výše zmíněná učitelka, mi připadají tak trochu z jiného světa. A není to určitě tím, že jsou z jiné země, ani odlišným školským systémem. Není to ničím jiným - než těmi osobami samými, které svou víru žijí s přesvědčením.
Jindra Mannová
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad