SLOVO NA ČERVEN

Konec doby rouškové?

Jestli byla naše společnost rozdělená prezidentem Zemanem, premiérem Babišem a dalšími  „elitami“, v únoru k ní přibylo rozdělení na rouškové zastánce a odpůrce. I dnes, kdy už povinné zahalování bylo víceméně zrušeno či alespoň omezeno, zastánci a odpůrci „náhubků“ si stále vedou svou.

Stačí se podívat na sociální sítě. Člověk by nevěřil, kolik hlouposti, nenávisti, nepřejícnosti a informací zavánějícími konspirací se tam denně vejde. Zajímavé je, že cenzurní stroje a jejich ovládači tzv. konspirační teorie denně mažou, lidé si je nahrávají a posílají dál, takže se tam znovu objevují. Jedna kámoška mi volala: Hele, tak to asi je pravda, když jim to tolik vadí, že to pořád mažou. No, pravda, tu nevíme, alespoň my, čtenáři. Rozhodně ne z našich bezzubých novin. Však asi není a asi nebyla na světě kdy vláda, která by lidem předkládala pravdu ale jen to, co se jim hodí jako sliby k dalšímu zvolení. Nicméně, když jsem si přečetla rozhovor se spisovatelem Davidem Ickem, byla jsem obohacena o informace, které sice zavánějí konspirací, ale bylo by fajn, kdyby místo mazání to někdo z moudrých lidí rozebral v nějakém opozičním článku.

Anebo podivná náhlá smrt čerstvého šéfa Senáru Jaroslava Kubery. Tento, podle mne, charakterní a přímý člověk zemřel dle pitevní zprávy na infarkt. Ale proč se to rodina dozvídala se zpožděním? A proč jeho nástupce nový předseda Senátu se rozhoduje jet za něj na návštěvu Taiwanu, aby si Číňani nevyskakovali… (to jsou moje slova, ne jeho). A proč naše vláda objednala za velké peníze roušky v Číně a pak je s pompou vítala na letišti a odmítala výrobce české? A proč je náš Hrad hnízdem do „do Číny lezoucích řiťolezů“, jak se traduje mezi lidem. Nevíte? Já také ne. A tak si aspoň přečtěte roztomilou úvahu Lidky Lojdové. Ta vás snad potěší jako mne.

Eva Střížovská