Pták roku 2020 - Jiřička obecná

Na stránkách ČD v posledních letech informujeme o výsledcích ankety Pták roku, kterou před více než dvaceti lety vymyslela a pořádá Česká společnost ornitologická. Shodou okolností se prvním pomyslným vítězem před lety stala vlaštovka obecná, která je dnešnímu oslavenci, jímž je jiřička obecná (Delichon urbicum) nápadně podobná a lidé si oba tyto druhy často pletou. Jiřička se od vlaštovky liší především kratším a méně vykrojeným ocáskem a tím, že nemá na hrudi červený flíček, ale má bříško celé bílé (včetně nožiček). Jinak svá hnízda si podobně jako vlaštovka buduje na vnějších zdech budov (od vlaštovčích se liší tím, že jsou spíše polokulovitá, ne miskovitá, do nichž snášejí 3-6 bílých vajíček), nejčastěji pod římsy, do okenních nik nebo lodžií. Bohužel, jsou ještě stále tací, kteří jiřičkám hnízda shazují a ještě tak přispívají, vedle intenzivního zemědělství (chemikálie a následné snižování výskytu hmyzu) jejich počty, takže se jiřička, vedle vrabců, skřivanů, chocholoušů, koroptví, sýčků a dalších dostává pomalu již mezi u nás ohrožené ptačí druhy.

Ředitel ČSO  pan Zdeněk Vermouzek prozradil, že se s jiřičkami (jejich jméno je patrně odvozeno od toho, že se k nám vracejí z Afriky kolem 24. dubna, kdy má svátek Jiří)  pojí i jedna záhada, protože vědci a ornitologové zatím dosud nevědí, kde přesně jiřičky přezimují. Ví se jen, že přelétávají Saharu, ale KAM se potom na těch několik měsíců ukrývají, prý zatím ještě nikdo nepřišel...

Anketa Pták roku má, kromě jiného, upozorňovat právě na ohrožené či méně známé druhy našich opeřenců  a snaží se na svých webových stránkách i ve svém časopise radit lidem, jak ptákům pomoci. Např. právě jiřičkám mohou lidé pomoci tím, že jim připraví na svých zahrádkách či balkonech nádoby s hlínou zalité vodou, nebo instalací umělých hnízd, protože v posledním desetiletí, kdy je v létě velké sucho, se jiřičkám (které stavějí své příbytky ze slib a bláta) nedaří kvůli vyprahlé půdě hnízda stavět. A aby trus z hnízd nepadal na zem (a lidé pak neshazovali jejich hnízda), stačí dát pod jiřiččí příbytek podložku, která trus zachytí. Tak doufejme, že i přes letošní "zimu" (bez sněhu a vydatných srážek) to naše jiřičky nějak překonají a že je budeme v létě spolu s jejich kolegyněmi vlaštovkami (a také s kolegy rorýsy) často slýchat švitořit (typickým "britt" nebo "pri-pit") nad našimi hlavami.

Miroslav Seifert