Perníčky pro Českou školu Tulipán v Basileji

Dostala jsem zásilku téměř umělecky zdobených perníčků od své kamarádky z dětsví z Orlíka nad Vltavou, s níže uvedeným dopisem                   Jindra Mannová

Milá Jindro,

ráda bych Ti vysvětlila, jak jsem se dostala k zálibě pečení perníčků.

Moje maminka pocházela z velmi chudé a neuspořádané rodiny, neuměla péci, ani moc vařiti. Nepekla nic a její občasné pokusy končily průšvihem (zdrclá, případně připálená bábovka, sušenky, které se nechtěly rozležet, ani ukousnout, apod.) Člověk vždy touží po tom, co nemá. Já, když jsem se vdala a narodily se mi děti, jsem se rozhodla, že péci budu. A mou ctižádostí bylo, aby mé výrobky byly poživatelné. Začala jsem sbírat recepty. Začala jsem těmi od orlické tety, pokračovala recepty od kolegyň v práci, výstřižky z tisku. Perníčky jsem nikdy nepekla.

Na střední škole jsme měli velmi dobrou partu. Scházíme se 2 x do roka. Jednou, když už jsem byla v důchodu a na světě byly 4 z mých 5 vnoučat, se na sraz dostavila spolužačka Alena s fotografiemi perníkové chaloupky. Vyprávěla, jakou z ní její vnoučata mají radost. Já se zastyděla. Co jsem to za babičku, když dětem ani tu perníkovou chaloupku neupeču. Hned před nejbližšími Vánocemi jsem zadělala těsto a pustila se do tvoření. Nebyla to práce jednoduchá, dost jsem se u toho zapotila. Podařilo se mi uplácat 3 domečky.

Donesla jsem je k dceři na Mikuláše. To by to nebyla ale moje dcera, aby u ní ten den nebyly všechny kamarádky – příbuzní s dětmi. (Zeť a jeho kamarádi se ten den mění v čerty, Mikuláše a anděly). Děti, které nedostaly Mikulášskou nadílkou - perníkovou chaloupku, tvářily se zklamaně a posmutněle.

Tak velké množství chaloupek bych však vyrobit nezvládla. A tak jsem začala vyrábět malé tvary, aby se daly podělit všechny děti. No a tak to pokračovalo. Ve školce jsou besídky, na jejichž organizaci se podílejí všichni, rodiče, prarodiče. Já - babička upekla perníčky pro celou třídu. Pokračovalo to ve škole.

Má činnost byla vždy dobrovolná a bezplatná. Odměnou je mi dětská radost a rozzářená dětská očka. Peču na Vánoce, Velikonoce, MDD.

Nyní jsem upekla pár perníčků pro Tvou dceru Danielu Rauschenbach, respektive pro Českou školu Tulipán Basilej ve Švýcarsku, kterou se svou sestrou Ivou Trachsel založily.   A nyní ji Daniela, také s úspěchem, vede. Do perníčků jsem stvořila i jejich logo s tulipánem.

Pokud dětem budou chutnat, budu mít radost!

Růžena Doubravská (Tesková)